stejně jako soudci vycházíte automaticky z toho, že „šetřil“,„ignorant“,„idiot“ či „škodič“ je v SVJ v menšině a je tedy automaticky předpokládáno, že správné je vyhovět většině.
Ono to ale zejména v malých SVJ může být i jinak, tam většina může být složena přesně z „šetřila“,„ignoranta“,„idiota“ a „škodiče“. A ta menšina tam jen kouká, co se s jejím majetkem děje. A pokud se obrátí na soud, tak soud místo aby respektovat ústavní principy, listinu práv a úmluvu:
Článek 3
(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
Článek 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
Článek 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.
Článek 36
(1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
Tak soud místo aby řešil, zda platební povinnost byla stanovena v souladu se zákonem a stanovami, tak vás vyhodí bo nějaká platební povinnost není oním bájným důležitým důvodem.
U změny prováděné na vašem majetku vám pro změnu sdělí, že ačkoliv judikatura říká, že cokoliv s 3/4 hlasovacím kvórem je oním důležitým důvodem, tak se nebude přezkoumávat, co se vlastně na schůzi dělo a o čem se hlasovalo, protože je jednodušší prohlásit, že lež zanesená výborem do zápisu usnesení nevyžaduje 3/4 kvórum a tedy usnesení není „důležitým důvodem“.
Ohledně skutečnosti, že vlastnické právo k honebnímu pozemku má protiústavně vyšší právní ochranu než vlastnické právo k jednotce (u honebního společenství můžete úspěšně na základě stanov dosáhnout zneplatnění jakéhokoliv zákonu či stanovám odporujícího usnesení nejen valné hromady honebního společenstva, ale i usnesení honebního výboru) vám ani nejvyšší soud, ani ústavní soud neodpoví jaktože toto není úmluvou a listinou zakázaná diskriminace.
A tak dále a tak dále…
A nejvíce mě na té pomýlené judikatuře fascinuje ten nesmysl o soukromoprávních vztazích a nezasahování do nich. Veškerá agenda civilních soudů je vždy zasahováním do soukromoprávních vztahů. 80 procent agendy civilních soudů v ČR je o věcech v bagatelní výši, tedy do 10 tisíc Kč. Cca 10 procent agendy soudů v ČR jsou pokuty v MHD, tedy meritem je cca 1000 Kč. Který idiot přišel na to, že když je zcela běžné zasahovat do vztahů mezi soukromou osobou a soukromou korporací(právně) ohledně pokuty v MHD 1000 Kč, tak že nelze zasahovat do vztahů mezi vlastníkem a SVJ ohledně řádově vyšších sum…
Je to skutečně smutné, že někdo v české justici kdysi rozjel tuto šarádu jménem „důležitý důvod“. A je ještě mnohem smutnější, kolik dalších idiotů soudců se tomu podvolilo a opisuje to neustále dokola.
Doufám, že na základě judikatury ESLP se to prostřednictvím mezinárodních soudů podaří napravit.
ČLÁNEK 6
Právo na spravedlivý proces
1. Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.
Dle judikatury ESLP je součástí práva dle článku 6 právo na meritorní rozhodnutí sporu. Což soudy v ČR nesplňují, protože meritorní přezkum s odkazem na „důležitý důvod“ odmítají.
Poslední komentáře