Je-li u bytového družstva nejvyšším orgánem shromáždění delegátů, je třeba vyřešit otázku rozdělení členů do volebních obvodů.

Zaznamenal jsem 3 způsoby:

1)každý dům = 1 obvod
delegát má tolik hlasů, kolik členů žije v domě
počet hlasů se spočítá obvykle k nějakému rozhodnému dni, např. 15 dní před volbami a je po celé funkční období neměnný, nebo se spočte před každým jednáním shromáždění delegátů podle aktuálního počtu členů v domě a počet hlasů se tedy v průběhu času mění

2)každý dům = 1 obvod
delegát má 1 hlas (bez ohledu na velikost domu)

3)více domů se sdružuje do obvodů, a to tak aby v každém obvodě byl přibližně stejný počet členů
delegát má 1 hlas

Osobně se mi jeví za nejdemokratičtější způsob 1), protože se nejvíce blíží klasickému principu družstevnictví „co hlava, to hlas“.

Způsoby 2) a 3) jsou naprosto nevhodné, protože lze kouzlit s hranicemi volebních obvodů (gerrymandering), resp. tvořit různě velké obvody s různou váhou hlasu (malapportionment). To v konečném důsledku umožňuje manažerské ovládnutí družstva, protože obvody sestavuje představenstvo.

Pokud 1 obvod tvoří např. 2 domy, z nichž 1 je velký a 1 malý, členové z malého domu patrně nikdy nebudou schopni zvolit svého delegáta, protože členové ve větším domě je přehlasují a zvolí kandidáta ze svého domu – malé domy tak nebudou nikdy reprezantovány.

Nevýhoda způsobu 1) je složitější sčítání hlasů na jednání shromáždění delegátů. Nicméně při schůzích shromáždění SVJ je sčítání ještě složitější, neboť se musí sčítat podíly 564/45326, čili je to celé o organizační schopnosti předsedajícího, resp. skrutátorů.