TN zde napsal: „… dle § 1209 může žalobu podat pouze vlastník, který se zúčastnil shromáždění a hlasoval PROTI.“
To samozřejmě není pravda. Konstantní judikatura říká něco jiného.
Napřed se podívejme na znění zákona. Ustanovení § 1209 NOZ zní takto:| § 1209 (1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. |
Pojem „přehlasovaný vlastník“ zahrnuje i vlastníka, který se shromáždění neúčastnil. Psalo se zde o tom vícekrát, viz štítek: http://www.portalsvj.cz/stitky/…
Cituji z nedávného usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 5883/2017–99 ze
dne 19. 2. 2018: „… z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí
v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky,
který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí (srov.
odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 25. května 2011, sp. zn. 22 Cdo
1423/2009).
Od takto nastaveného výkladu slovního spojení „přehlasovaný
vlastník“, užitého v § 11 odst. 3 větě třetí zákona o vlastnictví
bytů, se dovolací soud neodchyluje ani v poměrech právní úpravy
obsažené nyní v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z.“
Pro úplnost dodávám, že názor soudů doznal zásadní obrat pouze v otázce zda „přehlasovaným“ vlastníkem je i ten, kdo byl na shromáždění přítomen, avšak nehlasoval proti (zdržel se hlasování). Dřívější judikáty přiznávaly právo obrátit se na soud v důležité záležitosti i tomuto nerozhodnému vlastníkovi. Od roku 2014 však převažuje v praxi soudů názor, že vlastník, který byl přítomen a zdržel se hlasování není „přehlasovaným“ vlastníkem. Měl možnost nesouhlasit, avšak mlčel. Jeho chyba …
Justitianus
Poslední komentáře