V případě, že pronajatý prostor není určen k bydlení, tato skutečnost nemůže být na újmu nájemci, jelikož zákonodárce klade důraz na jeho ochranu. § 2236 odst. 1 stanovuje, že jednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.To znamená, že byt musí být ze zdravotního hlediska k bydlení vhodný a nezávadný. V případě, že nebytový prostor, jenž byl pronajat za účelem bydlení, není ze zdravotního hlediska způsobilý k bydlení, má pronajímatel vůči nájemci stejné povinnosti jako u nájmu prostor k bydlení určených, může tedy po pronajímateli požadovat odstranění závadného stavu nebo dokonce vypovědět nájem bez výpovědní doby.