ad 1) Určitě může. Bylo by neskonalým plýtváním času všech vlastníků, kteří se takového Shromáždění zúčastní, kdyby nemohl a musel by zařadit jen body, které navrhne oněch 25 % vlastníků, přitom kdyby potřeboval nějaké body zařadit, aby kvůli tomu svolával jiné Shromáždění na jiný termín. To nedává logiku, žádné takové omezení nikde v zákoně není, navíc kdyby bylo, mohl by statutární orgán svolat hned dvě Shromáždění na ten samý den, jedno by začínalo např. v 18 hod., druhé v 19 hod., musely by se pořídit dva zápisy, musely by být dvě pozvánky – takový postup přece nedává logiku. Když už se vlastníci sejdou, tak ať projednají vše, co je třeba projednat, bez ohledu na to, kdo body do pozvánky navrhl a zařadil.

ad 2) Shromáždění se svolává pozvánkou, která musí být doručena všem vlastníkům. Dle judikatury okamžik doručení nastává tehdy, dostane-li se pozvánka do sféry dispozice adresáta. Tj. termínem doručení se nemyslí např. termín faktického převzetí doporučené zásilky na poště v průběhu úložní doby, ale již první den, kdy byla danému vlastníku, jehož poštovní doručovatel nezastihl, vhozena do schránky výzva k vyzvednutí zásilky. Řekl bych tedy, že pozvánka musí být odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb tak, aby byla tímto provozovatelem nejpozději 15 dní před konáním schůze doručována. V praxi tedy postačuje 1–2 pracovní dny předem, z opatrnosti je však lepší zásilku podat k přepravě již 3 pracovní dny předem. Tomu v podstatě odpovídá i formulace § 573 NOZ v oddíle Právní jednání vůči nepřítomné osobě, který uvádí: „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“

Čili shrnuji, že „15 dnů mezi svoláním schůze a datem konání shromáždění se rozumí:“ 15 dnů mezi termínem, kdy se pozvánka s dokumenty, které se mají na Shromáždění projednat, dostala do sféry dispozice všech vlastníků, a termínem Shromáždění.