Jediný smysluplný příklad, kdy lze legitimně účtovat příspěvek do výnosů když je platbou poskytované služby na základě paušálu, kde odběratelem služby není vlastník ale uživatel bytu. Pouze v tomto případě jsou splněny ekonomické předpoklady pro takové účtování. Mezi dodavatelem SVJ a odběratelem cizím subjektem (uživatelem bytu) musí existovat právní jednání (smlouva o poskytování služby za paušál) a cena plnění (paušální částka za službu) a platba příspěvku je zároveň finančním protiplněním odebrané služby.
Účtování do výnosů musí mít ekonomický smysl (poskytování dodávky externímu odběrateli) ale konečnost příspěvku tomu význam nedá.
Příspěvek (peníze) z DOV vztahů jsou účtovány do výnosů jen když neexistuje předpis, jinak výnos vzniká při účtování předpisu a ne platby.