Znalost náměrů ostatních vlastníků je předmět neustálých debat.

Podle mého názoru, abych si mohl spolehlivě zkontrolovat vyúčtování mé jednotky, potřebuji mít v ruce tyto dokumenty:

1. rozúčtování (odečet, náměr) vody a tepla mé jednotky (podklad od odečítací firmy Enbra, Ista, Techem, Ulimex…)
2. vyúčtování resp. rozúčtování ostatních jednotek; co vím, tak Ista a Techem umí do PDF vystavit objemný soubor „Celkové rozúčtování“, kde jsou rozúčtování každé jednotky – loni jsem si vyžádal a dělalo to asi 500 stránek :-)
3. fakturu od vodárny, platební kalendář se zálohami
4. fakturu od teplárny, platební kalendář se zálohami
5. fakturu od dodavatele elektřiny, platební kalendář se zálohami
6. pokud SVJ řeší úklid dodavatelsky – 12 faktur od úklidové firmy, je-li fakturováno měsíčně
7. pokud má SVJ vlastní uklízečku – dohodu o provedení práce s uklízečkou, přičemž zde je sporné, zda je vlastník oprávněn do DPP nahlížet s ohledem na § 312 ZP
8. patrně též Smlouvu o odečítací a rozúčtovací službě s odečítací firmou, všeobecné obchodní podmínky, ceník (Enbra, Ista, Techem, Ulimex…)
9. patrně též Smlouvu o dodávkách vody s vodárnou, všeobecné obchodní podmínky, ceník
10. patrně též Smlouvu o dodávkách tepla s teplárnou, všeobecné obchodní podmínky, ceník
11. patrně též Smlouvu o dodávkách eletřiny s dodavatelem elektřiny, všeobecné obchodní podmínky, ceník
12. přehled počtu oznámených osob (psů) v jednotkách, pakliže SVJ některou službu rozúčtovává dle osob (psů)
13. veškeré zápisy ze shromáždění, schválená usnesení, směrnice a pravidla prokazující rozhodnutí SVJ o rozúčtování cen služeb a veškerá rozhodnutí stanovící výši (způsob určení) záloh, způsobu jejich rozúčtování, způsobu stanovení výše záloh za služby a způsobu provedení vyúčtování

Předmětem sporů je, zda vlastník může nahlížet do vyúčtování ostatních jednotek, podle mého názoru potřebuji znát náměry a odečty i ostatních jednotek, co si ale pamatuji z konzultačních dnů SMBD, tak JUDr. Čáp zásadně odmítá možnost nahlížet do vyúčtování, resp. i rozúčtování ostatních jednotek.

Otázka dále je, zda GDPR umožňuje znát výši přeplatků a nedoplatků ostatních vlastníků, JUDr. Janečková na školení ke GDPR pořádaném SMBD říkala, že jde o osobní údaje, které nelze sdělovat.

Problém GDPR je, že osobními údaji jsou údaje živnostníka-řemeslníka, tedy nejspíše i výše jeho příjmu (?), tj. fakturovaná částka. Adresa sídla nejspíše osobní údaj nebude, nebo ano, v živnostenském rejstříku se u řemeslníků uvádí sídlo a IČO. Sídlem bývá trvalé bydliště, pokud řemeslník nemá kancelář či dílnu, kam si umístí sídlo.