Ptala jsem se několika odborníků (správců, účetních, advokátů specializujících se na bytové právo, soudních znalců), jak postupovat, když je po mě žádáno spoření na neurčitý účel v nezdůvodněné vý­ši.

Všichni shodně odpověděli, že povinnost kolektivně spořit je právně v pořádku (byla-li schválena shromážděním). Jako právní podklad uvedli rozsudky, nikoliv právní normy.

Je to jako bych autoservisu platila pravidelné měsíční částky v nezdůvodněné výši s tím, že mi podle uvážení servisu možná někdy v budoucnu opraví automobil, zbytek bude ležet na účtu servisu.

Jak je to s povinností spořit na neurčitý účel? Skutečně stačí schválení částky bez plánu a bez rozpočtu?