Při takovémto soudním výkladu, bych se rád zeptal zdejšího fóra zda poradí přesněji:

1. kdo tvoří „nejvyšší orgán společenství“?
   Na první pohled by asi „nejvyšší orgán společenství“ měli tvořit členové SVJ. Ale za jakých podmínek?
2. kdy existuje „nejvyšší orgán společenství“?
   Na první pohled vlastníci „shromáždění“ na jednom jednacím místě, ještě netvoří „nejvyšší orgán společenství“.
3. jak se lze obracet na „nejvyšší orgán společenství“?
   jsem jako předseda povinen, předložit návrh člena SVJ na jednání „shromáždění“ anebo i když jsem jej přijal v písemné podobě, pak vždy a pouze jako soukromá osoba bez povinnosti? (vzorové stanovy jsou zrušeny a tedy právně nevymahatelné a naše stanovy neobsahují, že bych jako člen statutárního orgánu byl povinen činit s takovým požadavkem jakékoli úkony)
4. „shromáždění“ a „nejvyšší orgán společenství“ jsou synonyma?
   … nebo jde o spojení slov významově odlišných?
5. kdy a jak se tvoří „vůle“ společenství?
   Obejdu li jako předseda nebo pošlu člena výboru na některé spoluvlastníky a např. 60% z nich nám „něco potvrdí“ a třeba i písemně, protože jim nalžeme, že jde o způsob hlasování „per rollam“ (nejde o to zda způsob kterým obcházíme své kladné voliče (členy SVJ) splňuje způsob hlasování „per rollam“ ale o to, že budeme tvrdit těm konkrétním spoluvlastníkům na jejichž dveře zaklepeme a předestřeme jim mezi 4–6 očima že je např. vhodné snížit část jejich podíl placený do FO → jen upozorním, že §1208/i NOZ uvádí, že co není ve stanovách nebo není vyhrazeno, o tom rozhodujeme ve výboru MY) znamená to, že již tak byla projevena vůle společenství i když pouze roztroušenými členy „nejvyššího orgán společenství“ (tedy nejednali na jednom místě – zákon to přeci nevyžaduje a stanovy jsou jen cár papíru sestavovaný a odsouhlasený ne-právníky, kterým nelze jejich vadnost dávat za vinu) a tedy vymahatelná proti všem ostatním členům společenství (i těm 40% které jsme záměrně neobešli, neboť by nás kopli do zadnice) nebo půjde pouze o souhlas právě těch 60%, kteří s tím co jsme jim předložili souhlasili tzn. šlo by o „dohodu 60%“ a usnesení by vůči těm 40% bylo nicotné resp. nebylo by ani nutné aby se jím kdokoli z těch 40% nesouhlasících nebo neobeslaných musel zabývat?
6. je vůbec nutné dávat na pozvánku body k jednání, když podle soudu může „shromáždění“ program změnit a člen SVJ který se nedostavil, nemůže podle nynější soudní praxe „přehlasovaným vlastníkem“, protože nehlasoval PROTI?
7. je nebo není „přehlasovaným vlastníkem“ též vlastník na „shromáždění“ zastoupený zmocněncem nebo zástupcem dle §1185/2 NOZ?
   Pokud soudci dovodili, že „přehlasovaným vlastníkem“ je jen ten vlastník, který AKTIVNĚ hlasoval PROTI, jeví se logické dovodit, že právo obrátit se na soud je zákonem přiřknuto POUZE vlastníkovi jednotky samotnému (nesvědčí tedy ani zástupci dle §1185/2 NOZ ani jakémukoli zmocněnci).

Já bych to takto nechtěl praktikovat, protože se obávám, zda bych dokázal zařídit abych zůstal předsedou alespoň do své smrti nebo než stačím našetřit na samostatný barák a odstěhovat se s tím, že dluhy svoje i dluhy SVJ nechám jako dárek nabyvateli.

Ještě mám ale bohužel svědomí a čerstvé vzpomínky z dob, kdy jsem sám byl jen řadovým členem SVJ, a myslel si, že „nejvyšší orgán společenství“ existuje až poté, když platí zároveň, že (1) na jednom místě se shromáždila skupina členů SVJ, (2) kteří mají hlasovací podíly, (3) kteří byli sezváni na základě pozvánky na členskou schůzi způsobem uvedeným ve stanovách (nebo způsobem uvedeným v zákoně), (4) byli sezváni osobou oprávněnou ke svolání jednání a že „nejvyšší orgán společenství“ může ROZHODOVAT jen o věcech ke kterým má ze zákona pravomoc a když také platí, že je usnášeníschopné.

Nicméně „6 Cmo 94/2017“ tak jak jej popsal pan TN mi dává návod, že postačí vyrobit si v počítači věrohodnou pozvánku i s programem a datumem (D(-30)); dobře to zadokumentovat (vyvěsit ji třeba na nástěnce, nafotit se před ní a v EXIF informacích nastavit datum pořízení D(-30)); pozvánku z nástěnky ihned odstranit a hned poté může naše skupina jít obcházet nám nakloněné členy SVJ.

40% nesouhlasících nebo námi raději vůbec neoslovených členů SVJ se sice nebude moci obrátit na soud,

protože (1) aktivně nehlasovali proti a (2) pokud půjde např jen o zvýšení nezúčtovávaných příspěvků do fondu oprav o 2-eura/m2 mám za to, že by měl soud rozhodnout, že nejde o důležitou záležitost a také to sofistikovaně vykonstruovat do rozsudku,

ale formálně a soudní logikou jde o správný právní postup.

Souhlasíte? Je to tak?