2. Nelze tuto skupinu počítat tak, jak byla počítaná (bez korekce – prostým násobením jednotek a cenou za jednotku). – To lze, pokud jednotková cena je spočtená na konci výpočtu a zahrnuje i saldo změn dosažených v korekci. Příklad:
byt …….počet jednotek ……jednotková cena ……… celková cena
A …………… 35……………………………­…10…………………………350
B…………… 100…………………………­…10……………………….. 1000
Přeneseme z B 350 z celkové ceny 1000–350=650 na A kde celková cena bude 350+350=700. Nová jednotková cena pro A bude 700/35=20. Takže po přenosu bude platit:
byt …….počet jednotek ……jednotková cena ……… celková cena
A …………… 35……………………………­…20…………………………700
B…………… 32,5………………………­……20………………………­.. 650
kde 32,5 je přepočtený počet jednotek z titulu aplikace korekce.
Právní předpis obsahuje algoritmus pro získání výsledku, ale neřeší matematické výpočty a ani prezentaci výsledků uživatelům.
Podle Vás by platil Ad totéž co C – jsou–li dvě jednotky se stejnou plochou a se stejnou korekcí musí mít i stejné náklady.
Nevím jak Vy jste spočítal náklady Ad a B. Po – z počtu jednotek a jednicových cen. Výsledky jsou správné jen tehdy, když jednicové ceny jsou správně spočteny. Na základě dílčích dat to ověřit nejde, pouze předpokládat. Pořád chybí odpověď na tu základní otázku zda metoda, kdy se přepočítá v každém iteračním cyklu korekční interval z dat pouze nevyloučených jednotek je správná nebo špatná.