V jiném vláknu publikoval nick Pozorovatel příspěvek, který je v rozporu s realitou:

http://www.portalsvj.cz/…rizeni-vlady#…

„Upřesním. Zatímco Nařízení dříve Komise EU, dnes je to z 80% sdílené nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie (slangově Rady ministrů) jsou pro členské státy povinné a musí je zapracovat do své legislativy a pokud tak neučiní, může se občan dovolávat tohoto evropského předpisu, tak směrnice EU nejsou povinné ani vynutitelné ani občany ani státy, mají jen charakter doporučení.“

Jak je snadno zjistitelné na internetu, je to zcela jinak:

"Nařízení

Nařízení je právně závazné. Platí v celém svém rozsahu v celé EU. Například, když Evropská unie chtěla zavést společné záruky na zboží dovážené ze zemí mimo EU, Rada přijala v této věci nařízení.

Směrnice

Směrnice je právní akt stanovující cíl, který musejí všechny země EU splnit. Je však na jednotlivých zemích, jak formulují příslušné vnitrostátní zákony a jak těchto cílů dosáhnou. Jedním z příkladů je směrnice EU o právech spotřebitelů, která posiluje práva spotřebitelů v celé EU, například tím, že eliminuje skryté poplatky a náklady při nakupování na internetu, a prodlužuje lhůtu, ve které mohou spotřebitelé odstoupit od kupní smlouvy."

Citováno z

https://europa.eu/…egal-acts_cs#…

Nebo citace z

https://www.epravo.cz/…e-33552.html?mail

Nařízení je nejsilnějším z právních aktů sekundárního práva a pokud je primární právo považováno za ústavní právo ES, pak nařízení bývá dle takového členění považováno za zákony ES. Nařízení má obecnou závaznost jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států, a je tedy závazné a bezprostředně použitelné v každém z členských států bez toho, že by muselo být do právního řádu kteréhokoliv z členských státu transponováno. Nařízení může přímo zavazovat nejen členské státy, ale i vnitrostátní subjekty. V případě, že vnitrostátní právo není v souladu s nařízením, má před ním nařízení aplikační přednost.

Každé nařízení musí být publikováno v Úředním listu Evropského společenství, což je podmínkou jeho platnosti a účinnosti. Úřední list je vydáván Úřadem pro oficiální publikace ES sídlícím v Lucemburku.

Směrnice je na rozdíl od obecně závazného nařízení závazná jen pro ty z členských států, kterým je určena, a to pouze ve svém výsledku. Nástroje, které si takovýto stát zvolí k naplnění směrnice, jsou ponechány čistě na jeho úvaze a dispozicích. Na rozdíl od nařízení musí být tedy směrnice do práva příslušného členského státu implementována a směrnice proto obsahuje lhůtu, v průběhu níž se tak musí stát. Členské státy zpravidla za účelem této implementace vydávají vnitrostátní právní akty se stejným cílem, jaký má směrnice. Pokud se tak nestane a členský stát směrnici ve stanovené lhůtě neimplementuje do svého právního řádu, poruší tímto svým prodlením členský stát komunitární právo a může být postižen. Vedle toho může směrnice získat přímý účinek, to však jen tehdy, uplynula-li marně lhůta pro její provedení a je-li její obsah dostatečně jasně a jednoznačně zformulován a aplikovatelný bez dalších podmínek. Přímo účinná směrnice však nemůže ukládat povinnosti rovnou jednotlivcům. To však nebrání tomu, aby se jednotlivec vůči státu dovolal těch svých práv, která mu tato směrnice přiznává.

Hezký den!