Vložil Misme, 29. Duben 2017 - 8:26

Budu doufat, že to ústavně-právní výbor neschválí. 

I já doufám. Jsem sice členkou BD a BD už to takto mají a jak tu problematiku sleduji, tak mi připadá, že se silně prosazují snahy obě formy bytového vlastnictví „zastřešit“ jednotnými pravidly. A převod dluhů jednoho občana na jiného občana jen proto, že se ocitne na určitém místě určeném k bydlení považuji za nesmyslný a protiústavní i v případě členů BD.

Dříve jsem zde na portále o tom vedla diskusi, ale nabyla jsem (z mínusů a ataků osobní povahy) dojmu, že to zdejší většině připadá takto OK. Že je to vlastně pro družstvo obrovská výhoda. No mně to nepřipadá jako obrovská výhoda ani pro družstvo (de facto se pod „rouškou zákona“ může krýt špatná práce „hospodářů“), a pro nabyvatele podílu už vůbec ne.

Dokud nejsem členem družstva, a tím se obvykle stanu až po zaplacení kupní ceny převodci, protože jinak už bych taky kupní cenu zaplatit nemusela a to si rozumný kupec pohlídá, tedy dokud nejsem členem družstva, tak se se mnou o dluhu nikdo není povinen bavit. Dejme tomu, že jsem aktivní a že si nechám převodcem potvrdit, že nic nedluží.

Když už členem družstva jsem, tak mi ale také nikdo informaci o dluhu nepodá, a to „s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů“. Alespoň takto argumentují funkcionáři a zaměstnanci mého SBD. Jak s tím bojovat, když nepřijmou ani argumentaci ÚOOÚ? Žalobou? To znamená rozjet soudní mašinérii, která žere čas, prachy, nervy… Takže vyčkám.

Celá operace se pak smrskne v to, že jednoho dne mi, jako nabyvateli družstevního podílu, dojde faktura s vyčísleným dluhem, z níž konečně zjistím, kolik převodce dluží, tedy vlastně kolik převodce dlužil a kolik teď dlužím já – nabyvatel, a co mám za něj zaplatit. Dlužno dodat, že v okamžiku převodu družstevního podílu celková výše dluhu nemusí být družstvu známa, např. u služeb to je jasný případ. Takže co teď? Když nezaplatím, mám přece doklad o tom, že převodce nic nedluží, tak se pro družstvo nejspíše nic nemění – má jen změnu ve jméně dlužníka. Dejme tomu, že začne konečně vymáhat, případ se dostane k soudu…

Fakt by mne zajímalo, jaký ortel v tomto případě vynese soudce. Bude opravdu striktně postupovat podle § 736 odst. 2 ZOK? Nebo bude hodnotit i ty ostatní okolnosti případu? Tím mám na mysli např. to, že družstvo nepodalo žalobu již vůči tomu, kdo dluh „stvořil“, že neexistují nástroje pro vyčíslení výše dluhu před převodem, že nabyvatel se v situaci „nabývání družstevního podílu spojeného s nájmem bytu“ stává hříčkou osudu atp. Pokud ale soudce tyto okolnosti vážit bude, jaký má potom smysl ustanovení zákona o převodu dluhu?

Co jsem přehlédla? Co nevidím?

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.