Nevím proč v nadpise a na začátku vašeho příspěvku hovoříte o rozúčtování vody, když pak píšete o rozúčtování nákladů na vytápění.

Píšete o metodice rozúčtování, kdy se nejdříve rozúčtují náklady na vytápění u bytů nad a pod průměrným nákladem (ve výši 80% pro uživatele pod limitem nebo 200% pro uživatele nad limitem). Jejich náklad se poté odečte od celkových nákladů objektu a dále se tedy pokračuje s poníženým nákladem v Kč a celý proces se opakuje. Důsledek má být to, že se v závěru vyúčtují v základní složce jiné náklady než na počátku a že tedy uživatelé se stejnou plochou bytu můžou mít rozdílné náklady v Kč rozúčtované v základní složce.

Ten vámi popsaný postup odpovídá původnímu postupu podle metodického pokynu MMR, ale pokyn byl aktualizován a nyní už je postup podle něho trochu jiný, než je uveden ve vašem příspěvku. Po rozúčtování nákladů na vytápění bytům nevyhovujícím limitům se neprokračuje tak, že se ponížený náklad na vytápění určený pro rozúčtování zbylých bytů vyhovujícím limitům rozdělí znova na zákl. složku a spotřební složku v poměru 40/60 a spotřební složka se rozúčtuje podle náměrů. Postupuje se jinak, a to tak, že se ponížený náklad na vytápění určený pro rozúčtování zbylých bytů vyhovujícím limitům sníží o součet jejich základních složek spočítaných podle m2 zjištěných v prvním kroku rozúčtování a zbytek se rozdělí podle náměrů. Tzn., že se ve všech kolech rozúčtování počítá stále se stejnou výší základní složky na m2 (u stejných bytů se tak počítá po celou dobu rozúčtování se stejnou výší základní složky.

Vyplývá to z aktualizovaného metodického pokynu MMR http://www.mmr.cz/…-_1_2_17.pdf

v němž se v uvedeném modelovém příkladu uvádí: „N áklad 138.400 Kč se mez i zbývajících šest bytů rozdělí tímto způsobem: – od částky ve výši 138.400, – K č se odečte částka odpovídající základní složce ve zbývajících šesti bytech , která pak bude činit 62.400 Kč (780 m 2×8 0 Kč /m 2 )“

Psal jsem o tom také v příspěvku zde:http://www.portalsvj.cz/…-269–2015-sb#…