je takový , který :

• má vysokoškolské vzdělání v jednom z oboru právo/technika/e­konomie
• má dlouholetou praxi v zákaznickém servisu u nějaké „elitní“ společnosti
• má praxi v nákupu služeb,strojů či technologií pro bytové domy
• má praxi ze statutárního orgánu některé právnické osoby
• je k dispozici 24 hodin denně
• svoji práci pro výbor vykonává zdarma,případně za symbolickou odměnu max.500Kč/měsíc
• pro svoji práci používá své prostory,svůj telefon, svoji elektřinu
• je ochotný si nechat od vlastníků kydat na hlavu kdykoliv a kdekoliv.

Česká realita:

• vzdělání,praxe ani zkušenosti nejsou potřeba
• průměrný člen výboru pracuje za menší mzdu než by pracoval jako ostraha v hypermarketu.
• hlavně, aby to někdo vzal…:-))

Závěr:

• vlastníci se tváří,že zodpovědnost za společný majetek má pouze výbor a vůbec jim nedochází,že ta zodpovědnost leží i na nich
• výbor složený z amatérů nikdy nemůže fungovat na plně profesionální bázi..apropo to,že si občas u ohně zabrnkám na kytaru ještě neznamená,že bych se touto činností dokázal uživit
• za minimální částku,kterou platím výboru nemohu dostat špičkově kvalitní služby…apropo pokud si koupím v obchodu párky za 50 Kč/kg , také nemohu očekávat,že budou obsahovat maso.
• ze vzrůstající odměnou klesá pravděpodobnost toho , že si nějaký statutár bude chtít svoji odměnu vylepšit nějakou malou domů. Navíc čím větší odměna,tím více zájemců a výbor pod mnohem větší kontrolou. Tím však nechci říci , že dobře zaplacený statutár musí nutně být i charakterově dobrým statutárem.
• Budoucnost je v profesionalizaci. Dle mého názoru je třeba, aby se v domě našel jediný člověk,který bude statutára-profesionála částečně úkolovat a kontrolovat.Dále vidím do budoucna jako nezbytný občasný státní dohled (třeba pouze na podnět vlastníků) nad fungováním SVJ a BD.