Dívám se na to takto: pokud ÚS tvrdí, že přechod dluhů na základě aktuálního znění § 1186 je v souladu s ústavou, měl by to snad odůvodnit. Stěžovatel měl tvrdit, že s souladu s ústavou není, ale co tvrdil nevíme, protože neznáme text ústavní stížnosti.

Jediné odůvodnění, které v nálezu čtu, je odstavec, který sám citujete. To ale přece není odůvodnění.

Z aktuálního znění § 1186 prostě nevyplývá, že by nějaké dluhy měly přecházet, tím více, které dluhy to jsou.

ÚS se v jiných případech dokáže v zákonech vrtat, ale v daném případě tento ožehavý problém přejde jednou nicneříkající větou? To je prostě divné.

Můj advokát si mimochodem také myslí, že aktuální znění § 1186 přechod dluhů neupravuje, resp. o tom pochybuje, argumentuje neurčitostí ustanovení.