152/2001 Sb. - pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody

Číslo

152/2001 Sb.

Název

Pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody

Text


152/2001 Sb.

VYHLÁŠKA

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne 12. dubna 2001,

kterou  se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,
měrné  ukazatele  spotřeby  tepla  pro  vytápění  a  pro přípravu teplé
užitkové  vody  a  požadavky  na  vybavení vnitřních tepelných zařízení
budov   přístroji   regulujícími   dodávku   tepelné  energie  konečným
spotřebitelům

Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č.
406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen "zákon") k provedení § 6
odst. 6, 7 a 8 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,

b)  měrné  ukazatele  spotřeby  tepla pro vytápění a pro přípravu teplé
užitkové vody,

c)  požadavky  na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji
regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

§ 2

Rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška se vztahuje na ústřední vytápění a centrální přípravu
teplé užitkové vody

a)   v   bytech  a  nebytových  prostorách  bytových  budov  nájemních,
družstevních i bytových budov s byty ve vlastnictví osob,

b) v provozních prostorách budov nebytových.

(2)  Vyhláška  se  nevztahuje na budovy, ve kterých jsou všechny byty a
nebytové  prostory v užívání jediné právnické nebo fyzické osoby, která
je  vlastníkem budovy, a na budovy, ve kterých je vytápění řešeno podle
zvláštního předpisu.

§ 3

Pravidla pro vytápění

(1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.

(2)  Dodávka  tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná
denní  teplota  venkovního  vzduchu  v  příslušném  místě nebo lokalitě
poklesne  pod  +13  st.  C  ve dvou dnech po sobě následujících a podle
vývoje  počasí  nelze  očekávat  zvýšení této teploty nad +13 st. C pro
následující den.

(3)  Průměrnou  denní  teplotou  venkovního  vzduchu je čtvrtina součtu
venkovních  teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních
ploch  v  7.00,  14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00
hod. se počítá dvakrát.

(4) Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách
se  omezí  nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní
teplota  venkovního  vzduchu  v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí
nad +13 st. C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí
nelze  očekávat  pokles této teploty pro následující den. Při následném
poklesu  průměrné  denní  teploty  venkovního  vzduchu pod +13 st. C se
vytápění obnoví.

(5)  V případě souhlasu nejméně dvou třetin nájemníků (spotřebitelů) se
vytápění   uskutečňuje   mimo  otopné  období,  vyžaduje-li  to  průběh
venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.

(6)  V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a
ostatní  prostory  v  době  jejich  provozu  vytápěny tak, aby dosažené
průměrné   teploty  vnitřního  vzduchu  zajišťovaly  výpočtové  teploty
vnitřního vzduchu stanovené projektem.

(7)  Výpočtová  teplota  vnitřního  vzduchu stanovená projektem je tzv.
výsledná  teplota,  která  zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i
vliv sálání okolních stěn. Měří se kulovým teploměrem.

(8)  Průměrná  teplota  vnitřního  vzduchu ve vytápěných místnostech se
měří  teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění
a  činí  jednu  čtvrtinu  součtu  teplot  vnitřního  vzduchu naměřených
uprostřed  půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy
v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod.

(9)  V  době  od  22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných místností a v
neprovozní  době  ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo
krátkodobě  přeruší  do  té  míry,  aby  byly dodrženy požadavky jejich
teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místností.

(10)  V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v
ostatních  prostorách  s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem
odpovídající  průměrná  teplota  vnitřního  vzduchu naměřená teploměrem
odstíněným  vůči  sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné
hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem - vyšší
o  1  st. C v místnosti s jednou venkovní stěnou, - vyšší o 1,5 st. C v
místnosti  s  dvěma venkovními stěnami, - vyšší o 2 st. C v místnosti s
třemi nebo více venkovními stěnami, - navíc vyšší o 1 st. C v místnosti
s nadměrným zasklením.

(11) Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných
místnostech  je  možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než
dvou  třetin  nájemníků  a  za  podmínky,  že  v  bytech ani nebytových
prostorách nebudou překročeny limity vnitřních teplot.

(12)  Nepřekročitelné  limity  průměrných  teplot vnitřního vzduchu pro
byty  a  nebytové  prostory  v bytových a nebytových budovách jsou dány
zvýšením  průměrných vnitřních teplot stanovených podle zásad uvedených
v  odstavcích 6, 10 a 11 o hodnotu 2 st. C, případně teplotami určenými
v  nebytových  prostorách  technologickými  předpisy  nebo  stanovenými
odbornou expertízou.

(13) Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové prostory v
bytových  i  nebytových  budovách jsou v průběhu otopného období v době
jejich  provozu  vytápěny  tak,  aby  v nich byla zabezpečena výpočtová
teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem.

(14) Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových budovách se ve
dnech,  kdy  nejsou  provozovány,  omezí  nebo  přeruší  tak,  aby byly
dodrženy   požadavky  jejich  teplotního  útlumu  zajišťujícího  jejich
tepelnou stabilitu.

(15)  Projektové výpočtové teploty vnitřního vzduchu vybraných bytových
a nebytových prostor jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.

(16)  Plánované  opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit
omezení či přerušení dodávky tepla k vytápění, se provádějí mimo otopné
období.

§ 4

Pravidla pro dodávku teplé užitkové vody

(1) Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u
spotřebitele  teplotu  45 až 60 st. C, s výjimkou možnosti krátkodobého
poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce.

(2)  Dodávka  podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od
6.00 do 22.00 hod.

(3)  Do  nebytových  budov  se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou
provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.

(4)  Nepřekročitelné  limity  spotřeby tepelné energie na dodávky teplé
užitkové  vody  odpovídají  měrným spotřebám na její přípravu a dodávku
zvýšeným oproti hodnotám uvedeným v § 5 odst. 1 písm. b) o 50 %.

(5)  Letní  odstávka  v  dodávce teplé užitkové vody z důvodu plánované
údržby  v  rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a odběratelem,
který ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím všem spotřebitelům.

§ 5

Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na dodávku teplé
užitkové vody uplatňované při užívání nových nebo při změně dokončených
staveb

(1)  Měrné  ukazatele  spotřeby  tepelné  energie na vytápění a dodávku
teplé  užitkové  vody  vztažené  na  1m2 započítatelné podlahové plochy
bytů,   nebytových   prostor   a   společných  prostor  bytových  budov
postavených,  nebo  u  nichž  byla stavební úprava dokončena po termínu
účinnosti  této  vyhlášky,  případně  na 1 m3 připravené teplé užitkové
vody, jsou:

a) na vytápění pro průměrnou výšku stropu místností 2,7 m
   1. při vytápění
      ze zdroje tepla
      s násypnými kotli
      na tuhá paliva                0,7 GJ/m2 za otop. období
      nebo                          0,206 MJ/m2.D st.,
   2. při vytápění
      z ostatních zdrojů
      tepla                        0,55 GJ/m2 za otop. období
      nebo                         0,162 MJ/m2.D st.,
   3. pro  jinou  průměrnou  výšku  stropu  místností se  hodnota
      ukazatele přepočte  poměrem skutečné výšky  stropu k hodnotě
      2,7 m,

b) na  dodávku  teplé užitkové vody při měření nebo stanovení spotřeby
   tepla na přípravu teplé užitkové vody
   1. v zásobované budově          0,2 GJ/m2.rok
      nebo                         0,3 GJ/m3,
   2. v zařízení její přípravy
      mimo zásobovanou
      budovu                       0,25 GJ/m2.rok
      nebo                         0,35 GJ/m3.

(2) Počet denostupňů D st. je určen vztahem
                    D st. = n . (t   - t  ),
                                  is    es

    kde je
    
     n      počet dnů vytápění v otopném období,
     tis    průměrná vnitřní výpočtová teplota ve vytápěných prostorách
            objektu   ve  C   stanovená  váženým   průměrem  podle   m3
            obestavěného   vytápěného  prostoru   (obvykle  lze  použít
            +20 st. C),
     tes    průměrná  teplota  venkovního  vzduchu  ve  dnech  vytápění
            v otopném  období ve  st.  C  (obvykle se  používá průměrná
            teplota  stanovená z  denních měření  hydrometeorologických
            nebo jiných stanic v dané lokalitě).

(3)  Přípustné  hodnoty  měrných  ukazatelů spotřeby tepelné energie na
vytápění  všech  bytových  budov  experimentální  výstavby a nebytových
budov určuje v jednotlivých případech jejich energetický průkaz budovy,
který  vlastník  nově  postavené  budovy  nebo  budovy,  u  které  byla
provedena  stavební  úprava  po  termínu  účinnosti  vyhlášky,  uvádí v
dokumentaci   přikládané   k  žádosti  o  vydání  stavebního  povolení.
Podrobnosti   energetického  průkazu  budovy  stanoví  zvláštní  právní
předpis.

§ 6

Regulace  ústředního vytápění a dodávky teplé užitkové vody v zúčtovací
jednotce

(1) Regulace vytápění bytových a nebytových objektů se provádí

a)   regulací   parametrů   teplonosné  látky,  zejména  podle  průběhu
klimatických podmínek nebo venkovní teploty ve vztahu k vnitřní teplotě
ve  vytápěném  prostoru  nebo  podle zátěže, pokud není zajišťována již
jejím  výrobcem  či  distributorem,  s  výjimkou  vytápění  ze zdrojů s
násypnými kotli na tuhá paliva,

b)  samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení - zónová
regulace,  pokud  to  vyžaduje  situování  budovy  vzhledem ke světovým
stranám,  odlišná  tepelná akumulace nebo různý způsob využívání jejích
jednotlivých částí, zejména byty a nebytové prostory,

c)  individuálním  automatickým  regulačním  zařízením  u  jednotlivých
spotřebičů   určených   pro  vytápění  reagujícím  na  změny  vnitřních
teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou případů, kde je
to  z  technických nebo bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména
sálavé  vytápění,  teplovzdušné  vytápění,  vytápění  ze zdrojů tepla s
násypnými kotli na tuhá paliva,

d)  regulací  tlakové  diference v odběrném tepelném zařízení, pokud to
vnitřní  rozvod  tepla  vybavený individuální regulací podle písmene c)
vyžaduje.

(2)  Regulace  parametrů  teplé  užitkové  vody  se provádí, pokud není
zajišťována již jejím výrobcem či distributorem,

a)  regulací  teploty  teplé  užitkové  vody  v  rozmezí  stanoveném  v
pravidlech pro dodávku teplé užitkové vody,

b)  zajištěním požadovaného přetlaku nezbytného ke spolehlivé dodávce v
budově.

§ 7

Měření množství tepla a teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce

(1)  Stanovení  množství  tepelné  energie v případě její výroby uvnitř
zúčtovací  jednotky  se  provádí  měřením  v  kotelně  nebo zjišťováním
množství  spotřebovaného  paliva  a  výpočtem  z množství paliva a jeho
průměrné výhřevnosti.

(2)  Měření  množství  teplé  užitkové  vody  připravované  v zúčtovací
jednotce  se  provádí  měřením  množství  vody  na  vstupu do ohřívače.
Spotřeba   teplé  užitkové  vody  u  konečných  spotřebitelů  může  být
vyhodnocována   na   základě  instalace  a  odečítání  spotřebitelských
vodoměrů.

(3)  Stanovení množství tepelné energie pro ohřev teplé užitkové vody v
zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí

a)  v  případě,  že  je  teplá  užitková  voda připravována v předávací
stanici  umístěné  v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu
do  ohřívače  teplé užitkové vody, případně jeho stanovením ze spotřeby
mimo otopné období,

b)  v  případě  ohřevu  teplé  užitkové  vody ve zdroji tepla (kotelně)
umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením
množství  paliva  na  její  ohřev  (např.  podle  spotřeby  mimo otopné
období),  případně  použitím  vzájemného podílu spotřeby tepla na ohřev
teplé  užitkové  vody (obvykle 30 až 40 %) a na vytápění (obvykle 60 až
70 %).

(4)  Měřicí  a  indikační technika uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací
jednotce  se  instaluje  u  všech spotřebitelů a je shodného principu a
provedení.

§ 8

Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr:

doc. Ing. Grégr v. r.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.