Jaké zálohy vracet a jaké nevracet

Vložil Werewolf, 27. Březen 2016 - 11:56 ::

Příklad SVJ2000: Na shromáždění si odsouhlasíme provedení opravy výtahu výměnou celého výtahu. Abychom si nemuseli brát úvěr, naplánujeme opravu za 5 let a k tomuto účelu se všichni shodneme, že budeme přispívat poměrnou část do dlouhodobých záloh, abychom si na to „našetřili“.

A:

  1. dá se tento postup považovat za regulérní? (vzpomínám si na diskuze, kde se řešilo, že vlastník není povinen spořit na účet svj…) Je to oprava, ne zhodnocení.

B: po 2,5 letech jeden vlastník zcizí jednotku.

  1. Podle mě se mu naspořená částka nevrátí, protože se jednalo o plán na opravu, nikoli zhodnocení, a nabyvatel bude pokračovat ve spoření na výtah
  2. anebo se mu vrátí našetřené prostředky a opravu bude muset uhradit nabyvatel, tedy buď bude platit dvojnásobek, aby stihl našetřit, popř. stejně, ale pak bude muset doplatit, co mu chybí?

Otázka 2: Při úvěru na zateplení se již řešilo, že úvěr si bere svj a to splácí bance. Vlastník splácí svůj dluh svj a při zcizení jednotky je to stále on, kdo dluží a měl by to doplatit, pokud tak bylo ujednáno. Co když tento úvěr bude čerpán ne na zhodnocení, ale na opravu, např. na onen výtah? Je to stejná situace nebo je v ní rozdíl?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Diskutující lakem často mazaný (bez ověření), 29. Březen 2016 - 10:38

    Odpověď na Vaše otázky najdete v platném usnesení Ústavního soudu – IV.ÚS 3108/15 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15, na které Vás odkazoval a citoval z něho „zdeseny clen SVJ“.

    Z uvedeného usnesení vyplývá, že se i „stará“ SVJ řídí „bytovým spoluvlastnictvím“ NOZ viz. příspěvek http://www.portalsvj.cz/…tnictvim-noz. A podle bytového spoluvlastnictví NOZ konkretně § 1189 správa domu zahrnuje i zhodnocení, proto můžete přispívat přes dlohoudobé zálohy jak na opravy, tak na zlepšení společných částí. Na tvrzení v diskusích, která jsou v rozporu s uvedeným usnesením ÚS zapomeňte.

    „Naspořená částka“ se nevrátí, protože se dlouhodobé zálohy na správu nevypořádavají (ani DZ na opravy, ani na zlepšení viz výše uvedené).

    K otázce 2, viz výše uvedené, je jedno zda jde o DZ na opravy nebo zlepšení.

    Vložil jpinkava, 29. Březen 2016 - 7:31

    ad A1) je to rozumné řešení
    ad B)1 nevrací (za 2,5roku toho moc nenaspoříte) – ale v normálně fungujícím SVJ je výbor schopen říci, jaká částka na podíl je v „dlouhodobé záloze“ (po odečtení nákladů správy domu). Tuto částku pak započítáte do ceny bytu. Pokud by se v budoucnu oprava neuskutečnila či hradila jiným způsobem a shromáždění rozhodlo, že se nějaké částka bude „vracet“, nebude problém s dřívějšími vlastníky … (už jsem to tu psal, my jsme částku původně určenou na opravu výtahu „vrátili“ a vlastníci si z toho uhradili výměnu oken při rekonstrukci … výtah se hradil částečně z úvěru …)
    Úvěru je zřejmě jedno, zda je čerpán na modernizaci či opravu (pokud nejsou jinak stanovené podmínky)… Jeho splácení(a případné vymáhání) však musí být odděleno od přispívání na správu domu. Pak ani nebude problém s přecházením dluhu a rovněž bude mít každý vlastník volbu za uhradí mimořádným příspěvkem najednou anebo bude SVJ za daných podmínek(tedy navýšený o úrok) svůj dluh splácet.

    Vložil Werewolf, 28. Březen 2016 - 17:28

    Pánové a dámy, jestli dluhy přecházejí nebo ne si řešte v jiných k tomu založených tématech, na to jsem se tady vůbec neptal. Je to všechno OT! Věnujte se prosím původnímu dotazu.

    Vložil Téma (bez ověření), 28. Březen 2016 - 17:36

    Nastolené téma je nezajímavé.

    Vložil Arveno, 8. Květen 2016 - 20:15

    nezdvorila poznamka

    Vložil 007 (bez ověření), 27. Březen 2016 - 23:35

    Zajimalo by mne, jake paky ma budouci nabyvatel pohrabat se v ucetnictvi aby zjistil jak to je… Jaky je zustatek FO apod.

    Protoze ve SL na justici nemusi byt vsechno, zejmena naklady na spravu domu a cena za m2 do FO apod…

    Chtel jsem koupit byt, byt zjevne vyzadoval jeste par set tisic na rekonstrukci, byl inzerovan jako zatepleny pak jsem vyhrabal ze do FO se plati snad 35,– a ze uver je skoro 2 mega (celkova plocha tech cca 14 bytu okolo 650 m2), v tu chvili mi to prislo jako ponekud nevyhodna investice…

    Problem je, ze vetsina nabyvatelu tohle vubec neresi, prodavajici jsou tedy ve vyhode a takovy „zadluzeny byt“ v pohode prodaji :-(

    Vložil zdeseny clen SVJ, 27. Březen 2016 - 13:09

    Pokud jste ohledně zplácení úvěru SVJ neuzavřeli nějakou písemnou smlouvu, která by to eventuelně mohla změnit a odpojit tento dluh od jednotky a připojit jej osobě a nebudu zde konstruovat, jak by taková smlouva měla vypadat, platí, že dokonce i dluh v podobě úvěru SVJ přejde na nabyvatele.

    Alespoň takto soudí ústavní soud, viz IV.ÚS 3108/15 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15

    Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav. Krajský soud přihlédl i k okolnosti, že stěžovatel, který byl před převodem jednotky jejím nájemcem, si musel být vědom investic do oprav domu a s tím případně spojeného zadlužení; ze zákona navíc plyne povinnost převodce informovat nabyvatele, jaké dluhy související se správou domu a pozemku na něj přejdou. V této souvislosti lze pro úplnost poukázat na právní názor Nejvyššího soudu, podle něhož pojem „správa domu“ užitý v § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. zahrnuje taktéž opravy společných částí domu, mj. náklady na zateplení fasády (rozsudek ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 4294/2011, dostupný na www.nssoud.cz).

    Co se týče eventuelního zůstatku dlouhodobých záloh.

    *Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník

    § 1186

    (1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat.

    Takže nic nevypořádáváte = nevyplácíte nikomu nevyčerpaný zůstatek a prostě v „spoření“ v podobě skládání schválených záloh na příspěvek pokračuje nabyvatel jednotky.

    Je na prodejci a kupujícím, aby si výši takovýchto zůstatků zohlednili v kupní ceně.

    Vložil JaVa, 28. Březen 2016 - 17:36

    SBD jako původní vlastník budovy si vzalo za souhlasu většiny vlastníků jednotek v domě cca.5 mil. úvěr na zateplení.Po třech letech bylo v RS zapsáno jako právnická osoba s IČO SVJ,zvolen statutární orgán,schváleny stanovy a založen samostatný bankovní účet SVJ.Společenství vlastníků,tedy žádný dluh u banky nemá a většina vlastníků jednotek dluží svoji poměrnou část úvěru Družstvu.Pokud některý z vlastníků,kteří jsou ručitely u banky, svoji jednotku prodá, aniž by kupujícímu sdělil ,že nějaký dluh má, na koho přejde jeho dluh u družstva,na kupujícího nebo na SVJ?JaVa

    Vložil Pub (bez ověření), 28. Březen 2016 - 15:23

    „…dluh v podobě úvěru SVJ přejde na nabyvatele…“

    pane Zděšený a není náhodou výsledek Vámi uvedeného příkladu: jak stížnosti tak rosudku postižen tou vadou, že je ojedinělým (specifickým) příkladem toho, že jde pouze o PRVNÍ převod tzn. z obce (VP) na nájemce (FO) jenž se tak stal vlastníkem později než ostatní spoluvlastníci v předmětném SVJ (do doby než nájemce byt od obce nabyl, tedy zřejmě byla obec povinována platit alikvótní část úvěru)?

    Resp. domníváte se, že obdobný způsob rozhodnutí lze očekávat i při dalších převodech ze zcizitele (FO) na nabyvatele (FO,PO)?

    Vložil zdeseny clen SVJ, 28. Březen 2016 - 16:29

    Tak předně, nikdo nevidí do hlavy soudců, takže uvidíme. Dále ano, jde o specifický případ, kdy to byl první nabyvatel a dále také nabyvatel byl předchozím nájemcem. Toto samozřejmě všechno hraje roli.

    Nicméně. Vycházím z veřejně prezentovaných názorů soudkyně Nejvyššího soudu o tom, že dluhy přecházejí.

    Dále důvodová zpráva k občanskému zákoníku uvádí:

    Nově se však navrhuje, ve shodě s předchozími legislativními projekty zákona o vlastnictví bytů, stanovit převodci povinnost doložit nabyvateli, jaké dluhy související se správou domu na nabyvatele účinností smlouvy přejdou. Do ustanovení se promítají obecné důsledky úpravy převodu vlastnického práva. Podle ní jsou dluhy, které mají přejít na nabyvatele jednotky, závadou, která není zapsána ve veřejném seznamu a která na nabyvatele přejde, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno. Proto se vyžaduje, aby o těchto dluzích měl nabyvatel jednotky vědomost. Bez potvrzení nepůjde o řádnou nabídku, což má význam např. i v souvislosti s ujednaným nebo zákonným předkupním právem.

    Ze kterého je podle mého zřejmý záměr, řešit dluhy jako právní závadu, která dle § 1106 přechází na nabyvatele.

    Takže osobně očekávám, že takto dopadnou i další stížnosti směřující proti přechodu dluhu.

    Dále i soudím, že takto je to ve veřejném zájmu. Neboť jistě každý kupující je mentálně schopen pobrat, že má být opatrný a případné dluhy zjišťovat. Nelze podle mě soudit, že by všechny výbory SVJ mohli nějak ovlivnit proces klidně i soudního vymáhání pohledávek a vše stihnout vymoci před prodejem a jistě je rozumné, pokud pohledávky SVJ přejdou spolu s bytem a nestane se, že SVJ bude koukat, jak prodejce zmizel i s pěnězi od kupce a nezbývá, než se na jeho dluh společně složit. Ono by i tuto variantu šlo odůvodnit tím, že majetek prostě zavazuje. Ale osobně považuji za spravedlivější zákonodárcem zvolenou možnost, že dluh přejde na nabyvatele a je na nabyvateli, aby jednal při koupi zodpovědně a takováto případná rizika zohlednil v ceně co nabízí. Ostatně kupující je v podobné situaci tím, kdo drží peníze v ruce a má vyjednávat.

    A víte co by mě osobně zajímalo, jaký byl text té ústavní stížnosti. Jestliže lake disponoval textem rozsudku krajského soudu, možná by se mohl vyjádřit k tomu, zda s ním stěžovatel komunikoval a zda argumenty, co zde veřejně prezentoval byly součástí ústavní stížnosti. Uvidíme, zda se bude schopen nějak vyjádřit, až překousne, že Ústavní soud nesouhlasí s jeho polemikami. Ale stejně jako do hlavy soudců nikdo nevidí, do hlav teoretika všeho práva lake také nikdo. Třeba k tomu ještě něco napíše a třebas to nebude jen zkonstatování, že ústavní soudci podlehli prasečímu právu, neboť to by bylo zcela mylné. Výklad práva je, jak jej vykládají ústavní soudci a nikoliv jak by chtěl lake. Uvidíme :)

    Vložil Pub (bez ověření), 28. Březen 2016 - 17:02

    „..Jestliže lake disponoval textem rozsudku krajského soudu, …“

    https://www.obczan.cz/files/files/114

    Spis by se dal od soudu vyžádat podle 106/99, ale zda i něco jiného než jen rosudek, si nejsem jist.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 28. Březen 2016 - 16:52

    Také by mě zajímal text té stížnosti. Ale to, že přechod dluhů je ve veřejném zájmu tedy vůbec nesdílím!

    Představte si, že nesouhlasím s vyúčtováním služeb a neplatím do neexistujícího fondu oprav. Vedu spor. Vy tvrdíte, že pokud budu prodávat byt, tak tento sporný dluh přejde na nabyvatele. Na nabyvatele, který se vůbec nemůže bránit, protože vůbec netuší o co jde. Zkrátka SVJ napíše papír a to platí. Toto není veřejný zájem. Toto je zájem neschopných výborů, kteří nevymáhají dluhy. Ještě by mě zajímalo, zda přechází i promlčené dluhy a zažalované dluhy.

    Jinak co se týká důvodové zprávy. Podle mě se vůbec netýká žádných dluhů prodávajícího vůči SVJ. To co přejde na nabyvatele je přeci ručení za dluhy SVJ. SVJ by tedy mělo být povinno vydat potvrzení o tom, jaké má dluhy. A tento papír má chránit nabyvatele, nikoli SVJ. SVJ má snad možnosti vymáhat dluhy jako kdokoli jiný.

    Takže veřejný zájem. Hm. Myslím, že pokud toto projde u soudů, tak banky přestanou poskytovat hypotéční úvěry. Ale alespoň se nebudeme zadlužovat. A já jsem zvědavá, jak se prodávající bude proti zvůli výboru bránit.

    Magda

    Vložil Z Brna (bez ověření), 16. Duben 2016 - 3:19

    A pokud budu v dobrém rozmaru, pozvu Vás na nařízená jednání tří samostatných řízeni současně, i to je fenomén (vždy prosím Boha aby samosoudců zmátl mysl).

    Vložil Z Brna (bez ověření), 16. Duben 2016 - 3:09

    Vážená paní Magdo,

    uvěříte tomu, že se mne samosoudci KS v Brně dotazují na to, poté co se seznámili s moji žalobou, proč nejsem já soudcem na jejich místě ?

    To oni vědět nemohou, jelikož jsem za trest již soudcem byl a vím jak končíme: jsem zavřeni v kleci a trháme ze sebe šatstvo.

    Vložil . (bez ověření), 16. Duben 2016 - 4:24

    Plky, Plky.

    Tak nás seznamte s vaší žalobou, jinak Vám neřekneme proč nejste soudcem v taláru.

    Vložil Z Brna (bez ověření), 16. Duben 2016 - 2:10

    Vážená paní Magdo,

    Vaše Výtky vůči systému jsou zcela na místě, nicméně je ve věci účelné, sledovat prvopočátek „toho všeho“. Na počátku dnešního práva byl Flavius Pitrus Sabbatius Iustinianus, ten zdokonalil „právo“. Římské právo. To obnáší takové nehoráznosti, jako „jen bdělým náležejí práva“, a pod, tedy výlevy proti zdravému rozumu, kterým některý z nás Bůh obdařil.

    S Justiniánem odmítlo několik jeho současníků vůbec jednat, viděli v něm čisté zlo. Vyspělé duše odmítly s ním vůbec jednat proto, aby se samy „neušpinily“.

    Jeho konkubínou se stala prostitutka.

    Toto právo dnes vzýváme. I s platebními rozkazy. Denně potkávám u bran soudu nešťastníky, kteří si neví rady s přípisem soudu.

    Dne 24.3.2016 jsem byl předvolán ke jednání prvoinstančního soudu, toho dne jsem doložil přes podatelnu mé poslední vyjádření.

    Samosoudkyně, před jednáním, vyletěla ze soudní síně s řevem a s tím, že „nějaká judikatura na ni neplatí“.

    20 let se pohybuji v sektoru „soud kontra vlastník bytu“, toto bylo ovšem nóvum.

    Vložil Ze Vsetína (bez ověření), 16. Duben 2016 - 9:12

    Pane z Brna,

    uvažovala jsem, jaký dopad má zásada „jen bdělým náležejí práva“. Znamenalo by to, že co 10 dní podávám žalobu. Nikdo nedomyslel, že náklady spojené s žalobou neodpovídají běžnému výdělku. Takže bych prosoudila veškeré své jmění dříve, než bych se dočkala byť jediného rozhodnutí.

    Jak se to myslí? Jak římské právo zohlednilo náklady spojené s řízením? Mě nikdo 2000–3000 Kč + DPH za hodinu práce nedá.

    Jedno vysvětlení nabídnu: Právo je jen pro nemajetné bez příjmu. Jen nemajetný bez příjmu má nárok na osvobození od soudních poplatků a na bezplatné právní zastoupení. Tak se to myslí?

    Druhé vysvětlení: Předpokládá se, že každý získá právní vzdělání. V Plzni to je možné za několik týdnů. Tak se to myslí?

    Koho se mám zeptat?

    Vložil z Brna (bez ověření), 16. Duben 2016 - 16:19

    Cílem římského práva je deklarovat soud, nastavit ohavná pravidla (o.s.ř.) a znemožnit něšťastníkům vyslechnotu si nehoráznosti (rozsudek).

    Vložil z Brna (bez ověření), 16. Duben 2016 - 16:25

    Rochnění se v morálním bahně se nazává právní vědou, udělují se za to tituly.

    Vložil z Brna (bez ověření), 16. Duben 2016 - 16:29

    Před pěti lety u MS v Brně mi bylo mladičkou samosoudkyní sděleno, že celé řízení je jenom hra. Aniž bych si to uvědomoval, hraji již cca. 20 let hru. Gambler jeden jsem.

    Vložil Z Brna (bez ověření), 16. Duben 2016 - 2:28

    Nezbývá nám podpořit Krále či Královnu všech neplatičů.

    Vložil Janaa (bez ověření), 28. Březen 2016 - 17:24

    Paní Magdo nemáte pravdu zodpovědný kupující se bránit může a to tak, že si zjistí, že jste neplatila do fondu oprav a máte třeba dluh na vyúčtování a bude chtít, ať toto dáte do pořádku. Nebo o tuto částku poníží kupní cenu. Určitě bych se nenechal ukecat, že jste neplatila, protože fond oprav neexistuje a pod. Pokud by jste nebyla ochotna toto řešit tak půjde o dům dále. Pokud neprodáte byt někomu komu to je jedno zjistíte, že je byt neprodejný a stejně problém budete muset vyřešit.

    A taky nevím jak by vás potom měl výbor nahánět, když třeba skončíte někde v Miami.

    Vložil Graplova, 16. Duben 2016 - 18:59

    Paní Jano – co je to fond oprav? Prosím citujte zákon a paragraf, který o fondu oprav hovoří. Děkuji.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 28. Březen 2016 - 17:39

    A jak se budu bránit prodávající? Pokud reklamuje vyúčtování, protože je špatně. Špatné vyúčtování není žádný dluh! A neplacení do klobouku SVJ dle mého také není žádný dluh.

    A pokud se prodávající s SVJ soudí, kdo určí, že v době kdy chce byt prodat jde o dluh? Troufnu si tvrdit, že nabyvatel může těžko předjímat, komu dá soud za pravdu, nemyslíte?

    Navíc, určitě jsou zde tisíce lidí, kteří prodají byt a utečou Miami. Toho se jako člen SVJ opravdu nebojím. Bojím se jenom neschopných lidí ve výboru.

    To je veřejný zájem na tom, aby se z vlastníků stali ovčani a z členů výborů ještě arogantnější hlupáci.

    Magda

    Vložil Janaa (bez ověření), 28. Březen 2016 - 18:07

    Na to jak se bude bránit prodávající se zeptejte toho, kdo vám poradil neplatit do FO a pod. Vyúčtování si můžete reklamovat sama(hlavně nepropásněte termín). Rozumný kupující nemusí těžce předjímat komu dá soud za pravdu a váš byt vůbec nebude chtít koupit.

    Neschopných lidí ve výboru se nebojte, nechte se zvolit místo nich.

    To, že jsou členové výborů arogantní hlupáci je váš názor a rozumný čtenář si o vás udělá úsudek sám.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 28. Březen 2016 - 18:32

    Tak propásnout termín reklamace vyúčtování jde poměrně těžko. Neboť pro eventuelní žalobu SVJ na evetuelního dlužníka je promlčení dluhu 3 roky. Pokud v rámci tohoto soudního řízení bude dlužník uplatňovat vady vyúčtování, žádný termín nepropásl, neboť je doba promlčení jeho práva namítat vady také obecná tříletá.

    Navíc pokud předtím v tříleté lhůtě uplatní vady reklamací u SVJ, tak mu začne běžet další tříletá promlčecí doba.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 28. Březen 2016 - 18:22

    No a to je přesně ono. Vždyť ono vlastně nejde o to, zda má prodávající skutečný dluh. Ono jde o to, co si myslí o dluhu výbor, že?

    A samozřejmě si každý udělá názor sám. Ti co jsou ve výboru budou potěšeně chrochtat. A vlastníci, co se snaží proti aroganci bránit budou ještě víc zděšení.

    Jsem ale ráda, že jste mě ujistila, že se nemám bát arogantních hlupáků ve výborech. Hned jsem klidnější.

    Magda

    Vložil zdeseny clen SVJ, 28. Březen 2016 - 18:43

    Prostě a jednoduše, pokud máte dobrou a ověřitelnou právní argumentaci, tak prostě najdete kupce, co bude schopen jí uvěřit a jít do rizika a jednotku koupit.

    Pokud ne, smiřte se s tím, že prodávat musíte až po vyřešení sporu.

    Ostatně já přesně takto postupuji, byt je s právní vadou, lze jej koupit levněji, po skončení soudu bude možno realizovat zisk.

    Pokud je výbor neschopný a v SVJ je nepořádek, kam se podíváte, tím spíše je to pro Vás příležitost.

    Prostě vše má svou cenu.

    Nevidím jediný důvod, proč by tohle riziko spojené nejen s danou jednotkou, ale s celým SVJ a se všemi jednotkami v něm, neměl kupující zvažovat při určování ceny.

    Ono to má podle mého názoru opačný účinek, něž tvrdíte vy. Dokud byl v SVJ bordel a kupci to nemuseli řešit, nemuseli to řešit ani neschopní členové výborů. Ve chvíli, kdy zákonodárce tímto donutil kupce to řešit, rázem klesly ceny všech jednotek v daném SVJ. Tedy sáhlo se na peníze i těm neschopným členům výboru. Protože prostě nad bordelem co je v SVJ si neumejou ruce prodejem svého bytu.

    Vložil Arveno, 29. Březen 2016 - 6:29

    Vyborne p. zoufaly, mate pravdu. Snizene ceny bytu v neporadnych SVJ je perfektni zpetnou vazbou ktera by mohla probudit „spici“ vlastniky (t.zv ovcany). Sahne se na penize VSEM vlastnikum, clenum vyboru i t.zv ovcanum. Toto budu pouzivat jako motiv pro tvoreni transparentnich stanov balancujicich zajmy vlastniku s efektivnosti vyboru SVJ.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 29. Březen 2016 - 7:33

    Arveno, můžete zde vysvětlit, jak se přechodem dluhů sáhlo na peníze neschopným členům výboru?

    Zpětná vazba ovčanů bude stejná jako dnes. Ono jde i bez přechodu dluhů o peníze. A ovčani klidně dál platí na neurčitý účel.

    Mimochodem, cena bytu se sníží pouze neposlušnému členu, který chce vědět za co platí a snaží se dělat v SVJ pořádek. Ovčani se nemusí ničeho bát.

    Magda

    Vložil Arveno, 29. Březen 2016 - 9:13

    obdivuji Vasi kuraz, vydrz a bojovnost za sva (i jinych) prava. Jak znamo z dejin dalnych tak nedalnych tak ti prvni bojovnici (whistelblowers: One who reveals wrongdoing within an organization to the public or to those in positions of authority:) na to vetsinou doplati. Nekdy se dockaji vdeku, nekdy nikoliv. Nebudu uvadet priklady.

    Nejefektivnejsi je „feed back“ samoregulace, fungujici ku pr v lidskem tele ci v prirode. Take v ekonomii (nejsem ekonom pouze pozoruji). SVJ majicimu problemy se chytri kupujici zdaleka vyhnou. Kupujici neznalci budou platit extra a sirit sve spravedlive rozhorceni, skandalisovat respektivni SVJ a tim snizovat automaticky cenu VSECH bytu v danem SVJ. Tak to chapu. Mam rada chytry „feedback“. Ale drzim Vam palce, jste takovy statecny bojovnik.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 29. Březen 2016 - 9:27

    Arveno, pokud by fungovala samoregulace, tak nebudeme potřebovat žádné přechody dluhů. Toto není samoregulace. Toto je jenom regulace.

    Už jste někdy slyšela, že by se kupující ptal na to, zda má SVJ nějaké dluhy? A proč ne? Vždyť za ně jako nabyvatel ručí. A toto pravidlo platí již 16 let. A nikoho to opravdu nezajímá.

    Podle mého je tímto postupem porušeno právo zaručené ústavním pořádkem České republiky, a to právo na soudní ochranu a spravedlivý proces dle článků 36 až 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a vlastnické právo chráněné čl. 11 Listiny;

    Ovšem to je opět běh na dlouhou trať. A bránit se musíme my.

    Magda

    Vložil anon. (bez ověření), 29. Březen 2016 - 9:45

    Jak může mít svj dluhy, kromě příp. půjčky na něco a k tomu musí dát souhlas vlastníci. O jakých dluzích to mluvíte. To nechápu.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Březen 2016 - 8:06

    Osobně už kolik let nechápu, že součástí inzerce jednotek není stav dlouhodobých záloh a naopak eventuelní stav úvěrů co se splácí.

    Ovčani se prostě neptali.

    Tím, že je zákonodárce donutí se ptát na dluhy co na ně eventuelně přejdou se podle mého naučí ptát i na víc věcí.

    A až ovčani pochopí, že stav SVJ (bordel/nebordel v účetnictví) je součást ceny jednotky, rázem budou SVJ v bordelu čumět, jak jejich jednotky mají jinou cenu, než stejný dům vedle.

    Podle mě přecházení dluhu v pozitivním slova smyslu vyčistí trh.

    A každopádně s tím podle mého nic nenaděláme, takže to beru jako příležitost, ne jako katastrofu. :)

    A jinak se mi také nelíbí platit na neurčitý účel, ale stejně tak považuji pouhou argumentaci o neučitosti za nepoužitelnou u soudu. Takže mám třebas posudek znalce, co ohodnocuje cenu rekonstrukce co nemovitost potřebuje a vypočítává, že zodpovědný vlastník by skládal na dlouhodobých zálohách x násobně více. A také tuto argumentace nepoužívám u soudu o platbu, kde nemá proti platnému usnesení šanci, ale v soudu o neplatnost toho usnesení.

    Dále mám podrobně popsáno co a osvědčeno znaleckými posudky, co vše a kdy výbor pojebal a kde letěly peníze z okna, mám protokoly od policie z jejího šetření, mám posudky znalce co zadala police, mám rozsáhlou komunikaci se státním zastupitelstvím a tak dále. A teprve na základě toho se pokouším domoci změn plateb.

    S nějakým konstatováním o neurčitosti usnesení a o neexistenci fondu oprav si totiž u soudu moc nepomůžu. A to ani u soudu o neplatnost takového usnesení zažalovaného v termínu. Natož u soudu o placení.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 29. Březen 2016 - 8:55

    To je docela zvláštní výklad. Já měla za to, že pokud chce někdo vybírat peníze, měl by vědět na co.

    Nevím, co chcete říci tím posudkem. Jediné co takovým posudkem můžete zjistit je, kolik se v budoucnu utratí na opravy a rekonstrukce. Ale vůbec se nedozvíte nic o tom, kolik by se mělo vybírat. Vlastníci vůbec nemusí platit peníze dopředu na jakoukoli opravu, nebo rekonstrukci. Vlastníci se mohou klidně domluvit, že budou hradit opravy před jejich provedením a vůbec na ně nemusí skládat zálohy. A pokud po mně chce někdo peníze, tak ten kdo musí prokázat účel je on, nikoli já. Nejsem vědma.

    Soudy a právníci tady nejsou od toho, aby nás vychovávali. Samozřejmě se nestane vůbec nic. Kupujícího neosvítí duch svatý a nezačne se zajímat o hospodaření SVJ. Jediné, co ho bude zajímat je, zda má papírek od SVJ s nulou. Už 16 let na kupujícího přechází ručení.

    To není veřejný zájem, to jsou pseudodůvody.

    Magda

    Vložil Dvořák (bez ověření), 29. Březen 2016 - 9:48

    Obávám se, že potíž bude s tím, co je to „určitý účel“. Pro většinu vlastníků a soudy je dostatečně určitým účelem, že jsou peníze vybírány na budoucí opravy a rekonstrukce. SVJ tedy nevybírá peníze jen tak – dej mi stovku. Ale SVJ vybírá peníze s účelem na budoucí opravy, rekonstrukce atd. Pro Vás to možná určitý účel není a v tom je ta potíž.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 29. Březen 2016 - 11:13

    To je pane Dvořáku stejné, jako by jste chtěl koupit novou postel a výrobce vám napsal. Pošlete nám zálohu ve výši 10.000,–Kč a my vám nějakou postel pošleme. Nemusíte se o své peníze bát. Určitě nějakou postel dostanete.

    Jestli pro vás je dostatečné takové tvrzení, tak je to Vaše věc. Pouze váš spoluvlastník, který bude chtít znát přesný účel to bude mít těžké.

    Magda

    Vložil Kvapil (bez ověření), 29. Březen 2016 - 11:46

    „To je pane Dvořáku stejné, jako by jste chtěl koupit novou postel a výrobce vám napsal. Pošlete nám zálohu ve výši 10.000,–Kč a my vám nějakou postel pošleme. Nemusíte se o své peníze bát. Určitě nějakou postel dostanete.“

    Spíš je to, jako byste výrobci nábytku poslal 10.000,–Kč na základě příslibu, že Vám v blíže neurčené budoucí době určitě dodá nějaký nábytek v ceně nižší a nebo také vyšší než 10.000,–Kč, a nebo Vám nějaký Váš nábytek opraví, a nebo se o nějaký Váš nábytek bude starat. Nemusíte se o své peníze bát. Určitě nějaký nábytek dostanete.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Březen 2016 - 9:17

    Vy žijete ve světě, kde každý je schopen naprosto zodpovědně spořit na budoucí opravy sám a taktéž sám dokáže posoudit, kolik a na co bude potřeba.

    Já žiji ve světě, kde většina obyvatel jednotek jsou lidé žíjící bez větších financních rezerv a lidé nemající znalosti a schopnosti posoudit, kolik musí být schopní mít k dispozici za 5,10,20,30 let.

    Takže já požaduji, aby správným způsobem projednáno a stanoveno bylo, jakým způsobem a v jakém čase se bude tvořit nutná finanční rezerva na nutné a účelné budoucí opravy a rekonstrukce. A soudím se o to, že toto nebylo splněno a částka placená jako zálohy je směšně malá.

    Vy se oproti tomu soudíte o opak, nechcete platit zálohově dopředu nic, protože vše složíte v momentě potřeby.

    Já Vás chápu, ale tak jaky Vy je reálně schopno se chovat pouze 5 – 10% populace. A to ještě té schopnější, vzdělanější a většinou neobývající jednotky v SVJ.

    Takže soudci každodenně řešící a pozorující v rozsudcích spíše problémy z opačného polu spektra se přikloní spíše ke kterému výkladu? Kdyby všichni fungovali tak zodpovědně, jako Vy, tak spokojeně žijeme v komunismu. Protože to je ale proti lidské přirozenosti, tak je komunismus pouho naivní ideou.

    Jak byste řešila vybydlování majetku ve správě SVJ a skutečnost, že se následně oprava neuskuteční, protože většina co Vás přehlasuje nemá ani korunu? Já bych byl rád, že jsou alespoň schopní si odhlasovat ono „spoření“.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 29. Březen 2016 - 9:42

    To opravdu nechápete. Já netvrdím, že se nemá vybírat dlouhodobá záloha. Já tvrdím, že o tom na co se bude vybírat musí rozhodnout vlastníci. A pokud nebudou chtít vybírat na novou fasádu, tak zkrátka nebudou. A pokud budou chtít vybírat na každý prd a najde se jich kvalifikovaná většina, tak budou. Pokud budete bydlet v domě, kde je většina důchodců, kteří už do budoucna skládat peníze nechtějí, tak se skládat nebudou a dům se bude vybydlovávat. A co má být. Pokud budete chtít bydlet v nevybydleném, tak se odstěhujete.

    Přeci nemůžete vlastníkům nařizovat, co budou dělat se svým majetkem.

    Ještě k tomu komunismu, k tomu se mílovými kroky blížíte. Pokud tvrdíte, že vlastník není schopen se sám o svém majetku rozhodovat a tudíž to za něj rozhodne stát (soud). V komunismu to tak přesně bylo. O majetek se nejlépe jak uměl postaral stát. A také to tak dopadlo.

    Magda

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Březen 2016 - 10:02

    Já s Vámi souhlasím, že musí většina rozhodnout.

    Pokud se ovšem většina rozhodne skládat příliš málo a nebude schopná před soudem obhájit, ža je kdykoliv schopna přijít s obnosem dostatečným na opravu či rekonstrukci, považuji takovéto rozhodnutí většiny za rozhodnutí v rozporu se zákonem, neboť zákon určil, že je nutné pokrýt budoucí potřeby domu zahrnující vše, co je nutné a účelné. Což je dle technických norem a dle judikatury například i zateplení.

    Pokud někdo nechce skládat takovou výši záloh, je na něm, aby prodal jednotku a koupil si někde jinde menší, která je v jeho finančních možnostech. Ani většina se nemůže rozhodnout vybydlovat dům, neboť to by přesně bylo porušením listinou práv chráněných zájmů na ochranu vlastnictví. Neboť vlastnictví zavazuje a pokud něco vlastním, musím se o to starat tak, aby kvůli mému vlastnictví nedošlo ke škodě na cizím vlastnictví.

    Ovšem je nutné tyto otázky řešit při sporu o platnost usnesení, zažalovaného v zákoné lhůtě.

    A mýlíte se, já požaduji pouze dlouhodobé zálohy v souladu s pojmem používaným lakem, reserve study na klidně 30 let a to tak, aby při opravách mohly být repektovány normy, požadující například zateplení… Protože jedině takto může být respektován zájem na ochraně majetku všech, nejen většiny v SVJ, ale i menšiny.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 29. Březen 2016 - 11:04

    Vy si tedy překrucujete Listinu k obrazu svému.

    Obsahem vlastnického prava je mimo jené: právo s věcí nakládat (ius disponendi). Sem patří například věc opustit či věc neužívat.

    Pokud se vlastníci domluví na tom, že nebudou zvelebovat svůj majetek, tak k žádné škodě nedochází. Ke škodě by došlo, pokud by například zatékalo střechou do bytu jednoho z vlastníků a SVJ by nekonalo. Ale vlastníci na věky věků můžou bydlet v nezatepleném domě a rozhodně tím nevznikne nikomu žádná škoda.

    Pokud se vy ve svém sporu snažíte o to, aby SVJ vybíralo více, na základě vámi předloženého a vlastníky neschváleného plánu oprav, tak jsem opravdu zvědavá na výsledek. Zákon určuje, jak spoluvlastníci rozhodují o společném majetku (v mém případě jde o spoluvlastnictví společných částí budovy). A pokud podle zákona rozhodnou o tom, že vybírat peníze na opravy nebudou, tak vybírat nebudou.

    Tady opravdu není komunismus a stát nám nediktuje, co máme za své peníze opravovat. Představte si, že budete vlastnit vilku a stát vám nařídí, že si musíte zpracovat plán oprav a na účet skládat zálohy. To asi budete brát jako špatný vtip a zásah do svých práv. Ale spoluvlastnictví je to to samé, jenom vás na to rozhodování je víc.

    Magda

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Březen 2016 - 11:51

    neboť třebas při celkové rekonstrukci střechy musíte splnit normy na prostup tepla konstrukcí.

    A pokud peníze co jste si odsouhlasili, toto neumožňují, tak prostě nemůžete v rozporu se zákonem toto odsouhlasit, neboť nesplňujete požadavek na to, co je nutné a účelné. Přečtěte si Zákon o hospodaření s energií http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-406 a vyhlášku o energetické náročnosti budov https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-78#p6

    Více například tady, jaké jsou požadavky na změny obálky budovy s ohledem na platné zákony.

    http://www.mpo-efekt.cz/…i-ekis/39537 https://stavebni-fyzika.cz/…cka-knihovna?…

    Po přečtení výše uvedeného zjistíte, že prostě není možné poškozovat menšinového vlastníka odsouhlasením si postupu, který nezabezpečí splnění těchto zákonných požadavků. Můžete klidně celé roky vyměňovat pár tašek, natírat okapy a budete v pohodě, ale jakmile začnete s jakoukoliv větší opravou či celkovou rekonstrukcí, máte problém. A pokud budete potřebovat stavební povolení, nedostanete jej.

    To Vy si správu majetku představujete jako cochcárnu (od co chci), bez ohledu na zákony a normy. Podle judikatury je součástí správy i případné plnění hygienických a jiných norem odpovídajících době plnění a nikoliv časům kdysi dávno z dob výstavby.

    Vložil Roland (bez ověření), 18. Červen 2019 - 21:19

    „Podle judikatury je součástí správy i případné plnění hygienických a jiných norem odpovídajících době plnění a nikoliv časům kdysi dávno z dob výstavby.“

    Normy musí být plněny v době stavby. Jak jste přišel na to, že je třeba plnit aktuálně platné normy, pokud se norma změní? Tak tomu není a nikdy nebylo.

    Vložil Jar (bez ověření), 29. Březen 2016 - 12:26

    Pane Zděšený, byl byste úplně na dně, kdybyste zjistil, jak se řídí normami a vyhláškami developeři a stavební úřady, které jim ty prasárny schvalují.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Březen 2016 - 12:34

    Nebyl bych, byl bych realista. I u stavebního úřadu vím, že pokud tam nedojdete a nevysvětlíte dotyčné osobě, jak je nutné dle platných zákonů, norem a vyhlášek rozhodnout, dočkáte se nečekaného. A samozřejmě pokud dotyčný nepochopí, že máte pravdu a budete ji bránit a půjdete v případě potřeby ke správnímu soudu. Ano, bylo by začátečnickou chybou očekávat, že nějaký problém za nás někdo vyřeší bez našeho aktivního přičinění…

    Vložil Magda3 (bez ověření), 29. Březen 2016 - 12:07

    Vlastník vilky musí také dodržovat stavební, hygienické, požární atd… předpisy. A nemusí kvůli tomu dělat plán oprav a nemusí si ukládat zálohy na budoucí opravy.

    Financovat opravy lze mnoha možnými způsoby. A pokud si vlastníci schválí, že do měsíce složí 300 tisíc na opravu, tak jí vlastníci budou muset složit. A pokud jí nesloží, tak jí může SVJ vymáhat. Jak to vlastníci udělají je opravdu jenom jejich věc. Půjčí si, přidají jim dědicové, nebo sáhnou do stavebního spoření. Možností je nespočet.

    Jsem zastáncem toho, že se mají vybírat zálohy. Ale abych pravdu řekla, mnohem průhlednější způsob je, pokud se zálohy vybírají až na příslušné opravy. Je mnoho výhodnějších způsobů, jak zhodnotit peníze, než je posílat SVJ. Škoda mi tedy spíš vznikne tím, že budu posílat nehorázné platby, které se mi mnoho let nebudou zhodnocovat. Navíc riskuji, že budou použity na účel, který nebyl vůbec schválen. Nakonec se ale budu muset podřídit kvalifikované většině. Pokud bude schváleno na co a kolik se bude vybírat. A proti tomu já nic nenamítám.

    Magda

    Vložil zdeseny clen SVJ, 29. Březen 2016 - 12:20

    tak budu úplně v pohodě s dlouhodobou zálohou nula. A každý soud také.

    Nicméně v SVJ, kde vlastníci prokazatelně takovou možnost nemají, věřím, že i soud to uvidí opačně. A že se znaleckým posudkem požadujícím nějakou rekonstrukci mají pouze možnost odhlasovat buď jednorázový vklad v odpovídající výši a nebo dlouhodobé zálohy co to umožní realizovat urychleně, což není za 30 let, jak to u usnesení před soudem vychází.

    Mít v SVJ samé solventní vlastníky jako jste Vy, před soud nejdu.

    Mimochodem, pokud máte v ruce doklady o tom, že Váš strach z utracení vašich peněz za něco nesmyslného a neschváleného, což chápu. Tak v argumentaci použijte i

    § 14

    Svépomoc

    (1) Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.

    Pokud dokážete prokázat, že Váš strach ze zacházení výboru SVJ s Vašimi prostředky je důvodný, klidně i toto může být důvodem, proč neplatit i odsouhlasené dlouhodobé zálohy.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 29. Březen 2016 - 12:24

    Pane zdesený clene, dekuji za nápovědu, určitě se hodí.

    Jsme moc zvědavá, jak budete u soudu prokazovat, že všichni vlastníci musí hradit zálohu proto, že v domě máte méně movitého vlastníka.

    Tak uvidíme, jak dopadneme u soudů.

    Magda

    Vložil rrrrrr (bez ověření), 29. Březen 2016 - 12:34

    Magdo, kupte si RD a nemusíte se dohadovat se sousedy, kteří vaše pojetí práva evidentně nechápou.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".