Předpis záloh

1. Kdysi odsouhlasená výše platí do doby, kdy bude odhlasovaná změna. Novou výši si mustíe odsouhlasit. Ovšem kdysi odsouhlasená výše není výše automaticky převzatá z nějakého SBD. SBD je SBD a SVJ je SVJ.
2. Ano, pokud výše v svj byla schválena, výbor má právo ve schválené výši pokračovat. Měli byste mít pravidla, co se z vybíraných příspěvků hradí.
3. Co bylo určeného v SBD není důležité. SVJ je jiný subjekt, máte mít svá pravidla. Příspěvky nejsou jenom nějaký FO, příspěvek je na správu domu, jeho použití je tedy širší. Správa domu není jenom FO. Celý váš problém je v tom,že sice je u vás svj, ale pokračuje v praktikách SBD.

Můžete prosím specifikovat, co míníte větou „Ovšem kdysi odsouhlasená výše není výše automaticky převzatá z nějakého SBD. SBD je SBD a SVJ je SVJ.“?

Mému citu se vaše odpověď příčí, rozum však říká že asi máte pravdu. Škoda, že ti co vás minusujou neřeknou proč.

Zkusím vas „vytáhnout“ do viditelnosti. Dík za odpověď.

To, že mne někdo mínusuje je mi úplně jedno. Já své názory neměním podle toho, jak si přejí mínusující. Vždyť se mými názory nemusí nikdo řídit, já je nikomu nevnucuji.

Ptáte se na poslední časový údaj platného předpisu plateb. Nejde o časový údaj, ale já se ptám za jakých podmínek je předpis plateb z hlediska uvedených právních předpisů platný.Zda musí vycházet ze schváleného rozpočtu na každý rok a také ze schválených záloh na služby na každý rok a to předem, před novým účtovacím obdobím, kterým je kalendářní rok. Nebo to visí na libovůli výboru, který je oprávněn prohlásit, že se nic nemění a ke konci roku pak vrací vysoké přeplatky. Jde o to, že individuální zálohy na vodu,teplo či jiné služby a náklady na správu domu se v čase mění!

Pane Juro, v první řadě směšujete dohromady předpis záloh na správu s předpisem záloh na služby. Jde o dva různé dokumenty podle dvou různých zákonů.

Napřed si zjistěte co je o těchto dvou případech uvedeno ve vašich stanovách a v prohlášení vlastníka. Napište to sem. Také nám sdělte zda jde o SVJ(2000), nebo o SVJ(2012). Pak byste mohl dostat nějakou odpověď.

lake

Mistře, myslím že postačí sdělit: předmětné SVJ se řídí, stejně jako mnoho dalších SVJ, vzorovými stanovami podle NV 322/2000 Sb. a v jejich obsahu k žádným změnám nedošlo. Pro dokreslení uvádím, že stejně jako mnoho dalších SVJ je „manipulováno“ bývalými vlastníky domu – bytovými družstvy, které „předpis plateb kumulují s položkami na správu domu s položkami na služby a všechny je považují za zálohy.
V prohlášení vlastníka je uvedeno, a to mají zřejmě také všechna SVJ pod "křídly“ družstev, cituji: 1)Správce sestavuje na každý rok rozpočet domu, který představuje přehled nákladů a zdrojů jejich krytí.

1. Výše záloh a termíny jejich splatnosti stanoví správce po projednání se společenstvím vlastníků v závislosti na předpokládaných nákladech v příslušném zúčtovacím období. (Pozn.:to platí pro obě skupiny položek a)na správu domu a b)na služby).

Podle mého názoru se vznikem SVJ se stalo správcem SVJ a prohlášení vlastníka v tomto smyslu platí nadále. Je třeba ještě něco dodat k posouzení věci? Jura.

Pane Juro, děkuji za doplnění. Správcem domu je nepochybně právnická osoba SVJ.

Pokud jde o zálohy na správu, vaše prohlášení je od počátku vadné: podle § 15 odst. 2 ZoVB platí, že „výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech“. V žádném případě to není věc, o které by byl oprávněn rozhodovat samotný správce (jeho statutární orgán).

Pokud jde o zálohy na služby, spojené s užíváním jednotek, jejich výše a způsob rozhodování o nic se od 1.1.2014 řídí zákonem č. 67/2013 Sb. Obsah prohlášení je ujednáním, které předvídá zákon ve svém ustanovení § 4.

lake

O.K. pane Lake, ale pořád jsme nevyřešili tu otázku, zda platí předpis záloh na dobu neurčitou či je povinností výboru předem a to před začátkem následujícího roku předložit shromáždění ke schválení zálohy na běžný rok. Pozor jde i o zálohy na správu domu „krátkodobé“ tzv. provozní. Dík.

• Pane Juro, ptáte se: „… pořád jsme nevyřešili tu otázku, zda platí předpis záloh na dobu neurčitou či je povinností výboru předem a to před začátkem následujícího roku předložit shromáždění …“

Vy nečtete co bylo napsáno? Na dotaz jsem Vám už odpověděl (Vložil lake, 2. Březen 2016 – 16:41): „Neptejte se nás. My přece netušíme jaké časové údaje byly v posledním platném předpisu plateb, který Vám byl předán. To si zjistěte sám.“

Nevím, jak to mám ještě jinak sdělit: My opravdu netušíme, zda jste ve vašem SVJ dostal předpis záloh na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou do dne 31.12., či do dne 30.6., či do jiného data.

Pokud se ptáte co je povinností výboru, přečtěte si vaše stanovy. My je neznáme.

lake

„…platí předpis záloh [na služby] na dobu neurčitou či je povinností výboru předem …“ ?

• nikoli výboru, ale poskytovatele služeb (ve Vašem případě zjevně SVJ)
• z §4/2 ZoSL vyplývá, že neexistuje li indivindi-ujednání a neexistuje li rozhodnutí společenství (nikoli! SVJ, ale shromáždění) a neurčil li poskytovatel (u Vás SVJ) částku ve výši cit. „…jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných …“
  a to písemně (§1/4 ZoSL),
  jde o situaci, kdy Vám objektivně není známa výše záloh a nemůžete ji tedy hradit neboť ji NEZNÁTE (že Vám „bylo výborem sděleno, že „Rozpis záloh“ platí tak dlouho, dokud se nezmění“ je zcela nepodstatné, neboť §4/2 zcela jednoznačně uvádí KDO a JAK částku stanoví)
• takže platí li všechny podmínky zároveň – s hrazením záloh na služby můžete okamžitě přestat a počkat až to poskytovatel (SVJ) provede správně (já osobně bych poskytovateli nic neradil (ani důvod zastavení úhrad záloh) – rady jsou drahé, že :))

Myslím pane Pub, že se pomalu blížíme k cíli. V tom zatraceném předpisu je uvedeno, že platí ode dne a měsíce loňského roku, nic víc nic míň. Panu lakemu jsem již sdělil, že u nás platí stanovy v plném znění vzorových stanov, takže tam nikdo nic o způsobu a pravidlech jak se stanovují zálohy nic nevyčte. Mám za to, že řešení se skrývá za tzv. „individuálníma zálohama“, se kterými se na papíře vezou i ostatní zálohy jakéhokoli charakteru na něm uvedené. Např. shromáždění nemůže rozhodnout, že pan XYZ má platit zálohu na vodu ve výši např. 1000 Kč/měsíc, když nikdo ze shromáždění neví kolik vody pan XYZ za běžný rok doma odebral. Také si nedovedu představit, že by shromáždění rozhodovalo individuálně po jednotlivých členech společenství kolik mají platit zálohu za vodu a ještě k tomu vést diskusi! Tyto zálohy musí tedy výbor s panem XYZ ujednat, o čemž pochybuji, že to bude někdo dělat. Pokud tak SVJ – výbor neučiní, platí příslušná litera zákona o službách a SVJ – potažmo výbor vypočítá tuto zálohu panu XYZ podle příslušné litery a to předem na další účtovací období a shromáždění takto vypočítané zálohy schvaluje. Musí být tedy takto nově vypočítané zálohy na další období ( zpravidla kalendářní rok) shromážděním schváleny a ve formě předpisu záloh doručeny vlastníkovi jednotky před začátkem nového účtovacího období a navíc ve formě takové, aby si mohl každý vlastník ověřit jejich správnost. Je to tak? Zbývá otázka, co se stane, když takto neschválené zálohy vlastník jednotky nezaplatí a bude se dožadovat stanovení záloh v souladu s literou zákona? Zákon i stanovy říkají, že vlastník jednotky je povinen platit stanovené zálohy a výbor bude tvrdit, že jsou již stanovené do doby jejich nutné změny (změna ceny, množství a kvality), jestli máš vlastníku vysoké přeplatky, toť tvůj problém!

Pane Juro, jeví se, že máte nejasnosti ve stanovení záloh na služby, poskytované s užíváním bytů. Cokoliv píšete o schvalování záloh jsou jen nepodložená tvrzení, která nemají žádnou oporu v zákoně.

Pokud jde o dodávku vody a odvádění odpadních vod, podle zákona č. 67/2013 Sb. se použijí tato jednoduchá pravidla:

1. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají.
2. Nedojde-li k ujednání, rozhodne o výši záloh společenství (což může být podle stanov buď rozhodnutí statutárního orgánu, nebo rozhodnutí shromáždění).
3. Nedojde-li k ujednání (1), ani není přijato rozhodnutí společenství (2), měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem.

Jestliže zálohy byly stanoveny způsobem (1) či (2), pak neexistuje výslovně uložená zákonná povinnost měnit jejich výši každoročně. To už Vám zde napsal jiný diskutující.

Pouze Vy musíte vědět, zda se ve vašem SVJ stanovily zálohy postupem podle (1), nebo podle (2), nebo podle (3). My to netušíme. A jen Vy musíte vědět, zda jste obdržel předpis záloh na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou. My to netušíme.

lake

Celou dobu o tom píši. Jde o postup č.3, kde je napsáno „pro každé zúčtovací období“. Zúčtovacím obdobím je v tomto případě od 1.1.RRRR do 31.12.RRRR. Opakuji. V předpisu záloh je jasně napsáno, že jsou platné „od kdy“ a informace „do kdy“, nebo „na věčné časy“, tam napsány nejsou. A tak vesele každý rok předpis záloh generuje přeplatky např. za topení 5.000,– Kč. a vlastník jednotky, si může ztěžovat na lampárně. Pořád se tedy ptám těch zkušených co dělat? Když nezaplatím budu mít na krku soud. Když platím dělám ze sebe ovčana. Už je to jasný?

Juro, bylo Vám polopatě řečeno „co dělat“ i jaké to má důsledky. Co ještě chcete?
Stížnostmi „na lampárně“ snížení Vašich přeplatků nedosáhnete. Běžte už něco dělat.

„…že by shromáždění rozhodovalo individuálně po jednotlivých členech společenství …“

• zajímavější je otázka co dělat, rozhodneli ofčečenství (po manipulaci od SVJ) usnesením, že: „zálohy za služby souhrnně jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku vynásobené koeficientem 2“ – přičemž jen z hádanice při přijímání usnesení budete vědět, že koef-2 zahrnuje jak údajnou „inflaci“ tak „pojistku proti neplatičům“ tak „pojistku proti prudičům“

„…Tyto zálohy musí tedy výbor s panem XYZ ujednat, o čemž pochybuji, …“

• Nepochybujte o nemožném: tuto povnnost výbor nemá. Není li ujednání, nastupuje rozhodnutí. Není li rozhodnutí, nastupuje kogentní postup dle §4/2. Není li kogentní postup, platíte jen tehdy, jste li jasnovidec. Ale to jsem Vám již přece napsal.

„…co se stane, když takto neschválené zálohy vlastník jednotky nezaplatí …“

• výbor zřejmě udělá nějaké zbrklé rozhodnutí, jako že na Vás podá nějakou nesmyslnou žalobu. Nu a Vy se ji budete snažit smést neprve procesně a pak neritorně.

„…nikdo ze shromáždění neví kolik vody pan XYZ za běžný rok doma odebral…“

• pojem „Běžný rok“ z §4/2, se použije pravděpodobně u vlastníků jsoucích členy společenství méně než jedno zúčetovací období a v tom případě by to mohlo být (není li vůle k ujednání) stanoveno jako počet osob (§2/g) x tabulková spotřeba (příloha č.12 vyhl.428/2001)

„…nemůže rozhodnout, že pan XYZ má platit zálohu na vodu ve výši např. 1000 Kč/měsíc…“

• může: 4-osoby x 35m3 (příl.č.12 vyh­l.428/2001) /12 měsíců = 1167 Kč/měsíc

Pane Juro, pokud budete setrvávat na svém stanovisku, že společenství nemůže stanovit výši záloh (protože „nikdo ze shromáždění neví kolik vody pan XYZ za běžný rok doma odebral“) místo toho, abyste se snažil se společenstvím výši záloh ujednat tak, aby lépe odpovídala Vašim předpokládaným nákladům, tak se k ničemu neblížíte, nanejvýš tak k soudnímu sporu.

Pan Pub ve svém příspěvku záměrně nebo z neznalosti zcela překroutil znění zákona. Není pravda, že „neurčil li poskytovatel (u Vás SVJ) částku…“, ale právě naopak určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy…. Přečtěte si zákon.

Pokud výši záloh již poskytovatel určil (lhostejno zda před rokem nebo více lety), je platná do té doby, než dojde k jinému ujednání, přijetí rozhodnutí či určení záloh, a to v souladu s vnitřními pravidly příslušného společenství. Obecně výše záloh není nijak podmíněna předchozím schválením rozpočtu na další účetní období. Uvědomte si, že žádný celostátně platný předpis nestanoví povinnost každoročně měnit výši záloh. Pan lake Vám již jasně napsal kde máte hledat odpovědi na své otázky.

P.V.

„…záměrně nebo z neznalosti zcela překroutil znění zákona…“

• pan P.V. mne opisně označuje trollem nebo blbem, ačkoli jsem zákon necitoval,
  ale popsal jsem toliko signifikantní východisko ze nastíněné situace kdy
  • za aá) neexistuje indivindi-ujednání, a
  • za bé) neexistuje rozhodnutí společenství, a
  • za cé) poskytovatel neurčil částku ve výši „…jako měsíční podíl z předpokláda­ných …“
• pane P.V. jste hloupý?…

„…Pokud výši záloh již poskytovatel určil (lhostejno zda před rokem nebo více lety), je …“

• pakliže vlastník (§2/g vyhl.372/2001) stanovil zálohu v r.2009 a v r.2010/11/12/­13/14 dle §3/3 vyhl.372/2001 postupoval dle: cit.: „…stanoví vlastník přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích…“ a pro r.2015 dle §4/2 zák.67/2013 postupoval alespoň takto: „…určí poskytovatel …měsíční zálohy …jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů…“, pak postupoval správně.
• Setrval li vlastník (§2/g vyhl.372/2001) v r.2010/11/12/­13/14 v jednání, že výše „je platná do té doby, než dojde k jinému ujednání, přijetí rozhodnutí“ konal tak v rozporu s vyhl.372/2001 která mu ukládala výši záloh upravovat KOGENTNĚ.
  Bohužel, bez zákonem stanovené sankce z toho měl jen švandu.
• Setrval li vlastník (§2/g vyhl.372/2001) – nyní již poskytovatel (§2/a/2 ZoSL) – i v r.2015 na stejném postupu, může nastat že se
  • poskytovatel dostane do insolvence – neboť vlastník (Jura) odmítne hradit zálohy ve výši stanovené, nikoli v souladu se zákonem
  • poskytovateli bude některými příjemci služeb vyměřena sankce dle §13/1 ZoSL – u Jurů výši záloh mělo SVJ určit do data splatnosti (to by asi mělo být uvedeno ve stanovách); dnes máme 4.3. tzn. je ve zpoždění cca 30 dní. …x100Kč (§13/1)
    =SVJ dluží Jurovi již 3000Kč; tzn. Jura si započte k datu kdy mu nastane platební povinnost správně vyměřené zálohy částku kterou si aktuálně dopočte

„…žádný celostátně platný předpis nestanoví povinnost každoročně měnit výši záloh…“

• toto je nepravda → viz. §4/2 ZoSL.
• a pouze v případě je-li cit. „…přijato rozhodnutí … společenství, …“ (§4/2 ZoSL) → platí,
  že není nutné „každoročně měnit výši záloh“

to je pravda, že je to tam takto napsáno, ale je tam také napsáno jak je má SVJ určit a to je ten kámen úrazu.

No a to právě nikdo tady nemůže vědět (jak Vám již bylo dříve napsáno), který ze zákonných způsobů určení výše záloh společenství použilo (aby následně usoudilo, že stávající výše záloh je dostačující a zastoupené výborem Vám sdělilo, že i nadále platí dosavadní výše záloh), to můžete zjistit pouze ve Vašem společenství.

Váš původní dotaz zněl, zda je povinností vlastníka platit zálohy z předchozího roku. Moje odpověď je, že pokud není důvod výši záloh měnit nebo neuplynula doba, pro kterou jsou zálohy určeny, tak ano. Jestli je důvod nebo uplynula doba Vám neřeknu, to lze opět zjistit pouze ve Vašem společenství.

P.V.