„…že by shromáždění rozhodovalo individuálně po jednotlivých členech společenství …“

• zajímavější je otázka co dělat, rozhodneli ofčečenství (po manipulaci od SVJ) usnesením, že: „zálohy za služby souhrnně jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku vynásobené koeficientem 2“ – přičemž jen z hádanice při přijímání usnesení budete vědět, že koef-2 zahrnuje jak údajnou „inflaci“ tak „pojistku proti neplatičům“ tak „pojistku proti prudičům“

„…Tyto zálohy musí tedy výbor s panem XYZ ujednat, o čemž pochybuji, …“

• Nepochybujte o nemožném: tuto povnnost výbor nemá. Není li ujednání, nastupuje rozhodnutí. Není li rozhodnutí, nastupuje kogentní postup dle §4/2. Není li kogentní postup, platíte jen tehdy, jste li jasnovidec. Ale to jsem Vám již přece napsal.

„…co se stane, když takto neschválené zálohy vlastník jednotky nezaplatí …“

• výbor zřejmě udělá nějaké zbrklé rozhodnutí, jako že na Vás podá nějakou nesmyslnou žalobu. Nu a Vy se ji budete snažit smést neprve procesně a pak neritorně.

„…nikdo ze shromáždění neví kolik vody pan XYZ za běžný rok doma odebral…“

• pojem „Běžný rok“ z §4/2, se použije pravděpodobně u vlastníků jsoucích členy společenství méně než jedno zúčetovací období a v tom případě by to mohlo být (není li vůle k ujednání) stanoveno jako počet osob (§2/g) x tabulková spotřeba (příloha č.12 vyhl.428/2001)

„…nemůže rozhodnout, že pan XYZ má platit zálohu na vodu ve výši např. 1000 Kč/měsíc…“

• může: 4-osoby x 35m3 (příl.č.12 vyh­l.428/2001) /12 měsíců = 1167 Kč/měsíc