Vložil Karel. (bez ověření), 26. Únor 2016 - 19:41

Pokud dle současné právní úpravy obdrží poplatník daně z příjmů fyzických osob vedle příjmů od svého zaměstnavatele současně v témže kalendářním měsíci jiný typ zdanitelných příjmů ze závislé činnosti od jiného plátce příjmů ze závislé činnosti, je povinen na základě § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání. Důvodem této povinnosti je nutnost agregovat všechny příjmy poplatníka vstupující do obecného základu daně do jednoho daňového tvrzení. Při existenci druhého příjmu od jiného plátce daně již není tuto agregaci schopen zajistit zaměstnavatel poplatníka, tj. je nutné, aby tuto situaci řešil poplatník sám.

Problém takového přístupu však je, že v některých případech vyvolává demotivaci poplatníků k činnostem, ze kterých takové příjmy plynou, neboť jejich získání s sebou nese povinnost zadministrovat podání daňového přiznání. V případech zanedbatelných příjmů pak toto může být rozhodující faktor, který ovlivní rozhodnutí o tom, zda danou činnost vykonávat, či nikoliv (např. výkon funkce člena volební komise).

Za účelem odstranění této daňové distorze se navrhuje zvolit pro tyto příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, tj. budou podléhat srážkové dani ve výši 15 % a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob.

V otázce určení limitu toho, co je „malým“ příjmem, se s ohledem na cíl zachovat v nejvyšší možné míře konzistenci a princip jednoty „vyměřovacích základů“ s právními předpisy upravujícími veřejné pojistné vychází z limitace právních předpisů upravujících sociální pojištění. V rámci pojistných systémů až na výjimky částky do tohoto limitu nepodléhají pojistnému na sociální zabezpečení. V současné době je částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění 2 500 Kč (§ 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů) s tím, že se jedná o příjem sjednaný (tj. odklad vyplacení části mzdy není z tohoto pohledu podstatný).

Z výše uvedených důvodů se navrhuje v § 6 odst. 4 stanovit, že srážkové dani (15%) budou podléhat u poplatníka bez podepsaného prohlášení k dani podle § 38k příjmy uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až d) do měsíčního limitu ve výši:

• 10 000 Kč u příjmů z dohody o provedení práce a
• 2 500 Kč u zbývajících druhů příjmů ze závislé činnosti, např. svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce, dohoda o pracovní činnosti, zaměstnání malého rozsahu.

Poplatník nebude v případě těchto „malých“ příjmů (např. svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše 2 500 Kč apod.) povinen podávat daňové přiznání. Poplatníkovi však zůstane zachována možnost postupu podle § 36 odst. 7 nebo 8 zákona o daních z příjmů (tj. započtení sražené daně z výše uvedených příjmů na celoroční daň v daňovém přiznání).

Text „po zvýšení podle odst. 12“ je uveden pro případ, pokud by se v praxi vyskytly „malé příjmy“, vyjma příjmů z dohody o provedení práce do měsíčního limitu 10 000 Kč, které podléhají veřejnoprávnímu pojistnému.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.