Správně jste dokázal identifikovat, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Zákon pak vám ukládá platit daň z příjmu z pronájmu – tuším příloha č. 2 daňového přiznání. Zákon vám však nijak nekecal do vašeho práva svůj majetek pronajmout. K této skutečnosti došlo rozhodnutím většiny vlastníků jednotek – v souladu se zákonem. Můžete se samozřejmě vzdát svého podílu na nájmu – pak vám daňová povinnost nejspíše nevznikne. Tedy vám nebyla uložena daň rozhodnutím většiny. Rozhodnutím většiny byl pronajat i váš majetek, protože to zákon připouští. Podobně jako zákon připouští, aby vaší nemovitost pronajala pouze manželka bez vašeho souhlasu (pokud je to nemovitost, kterou neobýváte) a vám vznikla společně s ní daňová povinnost – můžete se stavět na hlavu, prostě to tak je. Možná by stačilo jednoduše – jakožto spoluvlastník věci můžete být z rozhodnutí ostatních „uvrtán“ do celé řady vztahů, které se vám nebudou líbit a prd s tím naděláte. Dokážete to nějak vstřebat?