negativní chování podnájemníků

Až nyní jsem se dostal k možnosti zjištění zdejších názorů na můj dotaz.Chci poděkovat oběma pánům. Jinak pro upřesnění chci uvést, že naše SVJ má schválené ve spolupráci se správcem zálohy k úhradě služeb na osobu,žijící v rámci SVJ.Ve Stanovách máme uvedeno,že majitel bytu by měl sám nahlásit počet uživatelů.V sou­časné době je v domě znatelné navýšení lidí, které se nepřihlásili. Řada majitelů bytů uvádí, že jde pouze o návštěvy. Že jsou viditelně ve společné domácnosti spolu s jinými obyvateli bytu je evidentní, když přesto nikdo z nich nemá zájem potvrdit jejich bydlení v našem domě. Navíc je nám vyhrožováno, že nikdo z nich nebude platit žádné náklady na služby. Jak tedy postupovat?

„Jak tedy postupovat?“

Nerozúčtovávat na osobu („osobu, žijící v rámci SVJ“). Už se zde řešilo.

Já myslím, že oznamování počtu osob ani není nutné mít ve stanovách, vzhledem k §1177 odst. 2 o.z.

§ 2 zákona č. 67/2013 Sb pouze definuje pojmy – nic víc. Stanovení počtu osob ze strany SVJ je problematické. Náš správce k tomu chce například souhlas majitele bytu…

„…Stanovení počtu osob ze strany SVJ je problematické…“

• ano to je pravda. Důvodem je, že poskytovatel služeb (SVJ) nemá oprávnění stanovovat podle své svévůle počet osob dle §2/g ZoSL. Resp. poskytovatel nemůže sám nahradit projev vůle příjemce služeb (vlastníka), kterému to zákon ukládá v §12 ZoSL. Kdyby bylo vůlí zákonodárce, aby poskytovatel povinnost nahrazoval svou vůlí, jistě by by nám to srozumitelně sdělil.
  Jsou například tyto možnosti:
  • pokud příjemce služeb nesplní povinnost, kterou mu ukládá §12 ZoSL má zajísté poskytovatel právo na plnění ze sankce uvedené v §13/1 ZoSL
  • pokud se poskytovatel služeb domnívá, že počet jemu nahlášených osob není v souladu s jeho chápáním §2/g, může se obrátit na soud aby o uvedeném rozhodl.
    

  Následující tvrzení

  • „pokud se příjemce služeb domnívá, že počet jím nahlášených osob není brán pro rozúčtování, může se obrátit na soud aby o uvedeném rozhodl“

    …je jen jiný právní názor vycházející z přesvědčení „co se mi v platném právním řádu nelíbí, nahradím svým vlastním názorem“ a pro slaboduché fanoušky to opepřím… cit.„…definice je bohužel příkladnou ukázkou tuposti a neschopnosti našich zákonodárců…“.
    To je samozřejmě možné, také jsem potkal právnické nedouky co mi cpali o věcech zcela zjevných klíny do hlavy. Je ale vhodné použít i vlastní úsudek (právní názor chcete li :) ). Jsem samozřejmě rád, že zrovna zde publikuje právní myslitel a génius, jenž dokáže ukázat na ty nechopné a tupé zákonodárce a na ty slanoduché soudce co se řídí výplody tupých zákonodárných hlav.
    Faktem zůstává že k určení toho co se za „pravdu“ bude považovat – je povolán z „boží vůle“ soud, nikoli nějakých pár popletů z tohoto webu

pokud by tazatel přesto postupoval tak, že by SVJ svévolně určilo počet osob – navrhuji namísto 5-ti osob třeba 40. To je způsob jak mnohem pravděpodobnéji a rychleji donutit „vlastníka bytu co nesouhlasí, že se obrátí na soud“.
Alespoň bude jasno a mebude se táhnout zbytečná a otravná agónie.

Neználek'

Neználek samozřejmě nemá pravdu. V záplavě a nepřehledné spoustě jeho zbytečných slov zcela zaniká jeho jediná myšlenka, takže ji přeformuluji:

Tento názor lze lehce vyvrátit. Kdyby zákonodárci chtěli, aby si počet osob oznamoval sám vlastník jednotky a pouze jeho tvrzení by bylo směrodatné, pak by příslušná část zákona o službách byla formulována zcela jinak:

Tímto způsobem formulovaná část zákona by byla zcela subjektivní, to jest ponechávala by rozhodnutí na nájemci samém, či na vlastníkovi jednotky. Takto však příslušná část zákona nezní. To by si pan Neználek měl uvědomit. Příslušná část zákona č. 67/2013 Sb. zní totiž takto:

Formulace „lze mít za to“ znamená, že jde o stav, jaký se jeví nestrannému pozorovateli s přihlédnutím k okolnostem. Neznamená to v žádném případě, že by to byl sám obyvatel bytu, kdo bude podle své libovůle rozhodovat o tom jaký počet osob ohlásí.

Pan Neználek stále neví jaký je ustálený právní význam obratu „lze mít za to“, i když jsem to vysvětlil v jiné diskusi a dal jsem zde příslušný odkaz. To je pak každá diskuse zbytečná …

lake

Nejprve si ujasníme o čem je dotaz tazatele:
Nadpis vlákna zní:

• cit. „negativní chování podnájemníků“

A tazatel – zakladatel vlákna – žaluje:

• cit. „jak postupovat vůči podnájemníkům, kteří svým chováním a jednáním doslova obrátili …“
• cit. „Podnájemníci, jinak „nepřizpůsobiví“ lidé mají celý dům „na háku““

Každému myslícímu tvoru je jasné, že si tady někdo spíše namydlil schody, a už zde, po nich uklouzl když začal psát o jiném tématu (tj. „o evidenci počtů osob rozhodných pro rozúčtování“) a ne o meritu dotazu: tedy o stanovení formy TRESTNÉ výpravy proti tlupě údajných barbarů v domě tazatele.

A teď k vedlejšímu tématu
(následující řádky jsou určen jednotlivcům či přehlasovatelným skupinám)

cit. „…Formulace „lze mít za to“ znamená, že jde o stav, jaký se jeví nestrannému pozorov…“

• formulace „lze mít za to“ z §2/g znamená toliko:
  • pro příjemce – povinnost dle §12 ji v souladu s výkladem v §2/g oznámit poskytovateli
  • pro poskytovatele – nutnost obrátit se na soud pokud s oznámenou hodnotou nesouhlasí
• jde o to, kdo a s čím se bude obracet na soud a bude „dokazovat“ – ne pouze blahosklonně „sdělovat“ cit. „…Společenství sdělí soudu z …“). Bude se dokazovat, že
  • buď, že příjemce neplnil svou povinnost dle §12 ZoSL (zde ať rozhodne poskytovatel)
  • nebo, že hodnota sdělená příjemcem dle §12 není správná (zde musí akceptovat §12)
  • ale není důvod aby se příjemce dožadoval, aby poskytovatel použil pro §2/g hodnotu z §12
• pokud se poskytovatel domnívá že hodnota dle §12 není v souladu s §2/g, pak
  1. buď se zachová ekonomicky: pro §2/g akceptuje hodnotou §12 …obrátí se na soud, spor slavně vyhraje, nechá zpracovat nové rozúčtování a náklad vloží na vrub příjemce …a
  2. nebo rozúčtuje dle „svévůle“… příjemce reklamuje neoprávněnost hodnoty v §2/g, poskytovatel to odmítne, příjemce odmítne neřádné vyúčtování …a

  …a v obou případech stejně bude žalobcem (dokazovačem) poskytovatel.

cit. „…Proto radím tazateli, aby SVJ prostě určilo počet osob podle své úvahy, s přihlédnutím…“

• všem radím: cit. „…Nejsou-li pravidla, určitě nic neplaťte…“…
  …nebude li ani po explicitní žádosti součástí vyúčtování podklad přijatejně prokazující oprávněnost nepoužití §12 pro §2/g použitým v rozúčtování, není takové vyúčtování řádné ani splatné.
• tazateli radím: TRESTAT vlastníka za bordel co dělají jeho podnájemci nepochybně nemůžete svévolným stanovováním počtu osob. Pokud to uděláte …dům nebude nauby, ale bude zbořený. Přemýšlejte.

Takže tak. Nikomu samozřejmě svým výkladem nebráním „skočit na špek“ a přijmout za svůj → výkřik z vakuua o tom, že SVJ je oprvněno stanovit cit. „…počet osob podle své úvahy…“.

Neználek'

Pane Jandusi,
ustanovení § 2 zákona č. 67/2013 Sb. skutečně „pouze“ definuje pojmy. Ale jaksi Vám nedošlo, že právě definice pojmů je v právním předpisu to nejdůležitější. Souhlasím s Vámi v tom, že tam uvedená definice je bohužel příkladnou ukázkou tuposti a neschopnosti našich zákonodárců. Zkrátka – nejasné a nesmyslné. Popsáno zde: http://www.portalsvj.cz/…o-o-nem-vime.

O tom kdo a jak určuje počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb jsem psal jinde: http://www.portalsvj.cz/…by-na-sluzby#…. Důležité je, že společečnství NENÍ povinno slepě se řídit tím, co sdělí či nesdělí vlastník jednotky. Statutární orgán si může při stanovení počtu osob učinit o věci vlastní úsudek podle toho, jak se jim věci jeví.

Proto radím tazateli, aby SVJ prostě určilo počet osob podle své úvahy, s přihlédnutím k okolnostem. Pokud snad vlastník bytu nesouhlasí, nechť se obrátí na soud. Společenství sdělí soudu z jakých důvodů má za to, že počet osob byl právě takový a ne jiný. Vlastník nechť soudu prokazuje opak.

lake