Pane Kruppe, nemohu se obrátit na Nejvyšší soud, nejsem k tomu oprávněn, nejsem stranou sporu. Asi nevíte jak to chodí.

Ohledně judikátu nemáte pravdu. Stojí zde dva shodné judikáty Nejvyššího soudu, proti jednomu – a ten nemá nějakou přednost, což se zřejmě nesprávně domníváte.

• Rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 242/2009, v němž soud podrobně zdůvodnil a vyložil, že obligační (závazková) práva nepřecházejí na nabyvatele jednotky.

• Rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 4131/2011, v němž jiný senát NS převzal tuto argumentaci do svého rozsudku: „Jak přitom již dříve dovodil Nejvyšší soud, není na místě vykládat ustanovení zákona č. 72/1994 Sb. tak, že by na nabyvatele jednotky přecházely bez dalšího veškerá práva a závazky s vlastnictvím jednotky spojené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2010, sp. zn. 22 Cdo 242/2009).“

• Proti těmto dvěma rozsudkům stojí rozsudek 29 Cdo 3160/2011, v němž jiný senát plácl jedinou nepodloženou a nesprávnou větu, která:

1. netýká se souzené věci,
2. není nijak zdůvodněna ani vysvětleny nosné důvody,
3. je v rozporu s Listinou základních práv a svobod,
4. je v rozporu se zněním zákona o vlastnictví bytů,
5. je v rozporu s Občanským zákoníkem,
6. je v rozporu s dvěma dalšími judikáty Nejvyššího soudu.

lake