Jestliže se neskládaly zálohy (nebo v nedostatečné výši), vzniká závazek vlastníka jednotky vůči ostatním vlastníkům jednotek SVJ ve výši alikvotní částky, která byla vydána na správu domu. 

A to jako proč? V případě úvěru, který získala právnická osoba SVJ a náklad na správu domu uhradila, by měli mít vlastníci závazek vůči SVJ, a ne vůči sobě navzájem, ne?

SVj je pak oprávněno tuto částku vymáhat svým jménem – samozřejmě pouze po dlužníkovi (§ 9a ZoVB).

Nějak jsem si myslela, že lze vymáhat jen splatné dluhy. Pokud splatnost zálohy nenastala, nelze ji vymáhat. Čili pokud je lednová splátka bance dle usnesení shromáždění splatná z lednové zálohy vlastníků, nemůžu ji vymáhat o tři roky dřív.

Mimochodem, citovaný judikát určuje zajímavý detail: že povinnost vlastníka hradit vznikla (nezávisle na účetnictví SVJ) již v okamžiku, kdy shromáždění o věci platně rozhodlo. 

A to vidíte kde? Já tam úrok z prodlení od roku 2003 nevidím.

Okruh povinných osob je tedy dán seznamem všech vlastníků jednotek v okamžiku hlasování, neboť oni si tím práci objednali.

A ne a ne a ne. Když se vloni na shromáždění odsouhlasilo, že se letos udělá oprava střechy, tak přece nebudu náklady vymáhat po těch, co v průběhu roku byt prodali a střechu ani neviděli. A chtěla bych vidět soud, který by takový rozsudek vydal…