Pane Dušane,
Vámi zmiňované „činnosti v rozsahu tohoto zákona“ mohou být téměř cokoliv, ale nespadají pod legislativní zkratku „správa domu“. O tom není pochyb: vždyť sám zákonodárce je v § 9 odst. 1 zmiňuje mimo definici „správy domu“. A o to zde jde. Proto jsem radil tazateli:

Technické zhodnocení (nástavby, přístavby, rekonstrukce a modernizace nad 40000 Kč) nespadá pod správu domu ve smyslu § 9 odst. 1 ZoVB. Proto se na tyto výdaje nevztahuje zákonná povinnost vlastníka jednotky přispívat na „správu domu“ podle § 15 odst. 1 ZoVB. Rodiče tazatele nejsou povinni nic hradit z důvodu rekonstrukce uskutečněné a uhrazené dříve, než nabyli vlastnické právo k jednotce.

ZoVB neobsahuje žádný mechanismus k tomu jak tento závazek vzniklý předchozímu vlastníkovi přenést na nabyvatele jednotky. Přechází na něj pouze všeobecná ručitelská povinnost za závazky společenství.

Nejvyšší soud v rozsudku 22 Cdo 242/2009, ze dne 8.12.2010, judikoval, že závazky předchozího vlastníka nepřecházejí na nabyvatele jednotky – rekonstrukci tedy uhradí plně ten, kdo si ji objednal (např. od SVJ). Cituji co NS uvedl o přechodu závazků na nabyvatele jednotky:

„Soud sdílí názor části odborné veřejnosti, že při výkladu této otázky je nutno posupovat restriktivně a vycházet z toho, že takto přecházejí pouze ta práva a povinnosti, která jsou přímo a těsně spjata s vlastnictvím, tedy zejména věcná práva, případně jiná práva či povinnosti, které není možno samostatně nabýt či pozbýt. Takovým závazkem však není závazek k náhradě nákladů rekonstrukce domu, mající obligační povahu, kde povinným subjektem je vlastník, který tuto rekonstrukci odsouhlasil.“
 http://kraken.slv.cz/22Cdo242/2009

Domnívám se, že tento závěr Nejvyššího soudu se může plně uplatnit i na případ rodičů pana Martina.

lake