Zákon rozlišuje mezi příspěvkem a zálohou.
Účetnictví rozlišuje mezi příspěvkem a zálohou.
Soudy rozlišují mezi příspěvkem a zálohou.
Snad jen Vy pane Kruppe a pár místních neználků-minusovačů jste vyjádřili jiný názor.

K pojmu „příspěvek“ (§ 15 odst. 1 ZoVB) a „záloha“ (§ 15 odst. 2 ZoVB) existuje konstantní judikatura. Budu citovat notoricky známý rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26. 1. 2009:
„Nárok na placení záloh je odlišný od nároku na úhradu skutečně vynaložených nákladů.
Byť mají obě platební povinnosti shodný účel, totiž poskytnutí peněžního ekvivalentu za poskytnuté služby, odvíjí se jejich vznik od zásadně odlišného okruhu skutkových okolností a mají různou splatnost (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2003, sp. zn. 17 Co 398/2001, Soudní rozhledy č. 2/2004; tento právní názor sdílí i dovolací soud).
Je též třeba rozlišovat příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku od předem určených finančních prostředků, které vlastníci jednotek skládají jako zálohu (kterou je ovšem třeba dodatečně vyúčtovat) k účelu uvedenému v § 15 odst. 1 zákona.“
 http://kraken.slv.cz/22Cdo2038/2008

Jak soud poznamenal, záloha je určena na úhradu nákladů které teprve mají vzniknout (a nebývá u nich známa výše částky). Pokud jste pane Kruppe člen výboru, měl byste znát základní rozdíly mezi oběma platbami.

• Platby záloh a jejich výši musí odhlasovat shromáždění podle § 15 odst. 2 ZoVB, jinak jsou neplatné.
  Platbu příspěvku a jeho výši může předepsat samotný výbor nebo pověřený vlastník (není-li to výslovně vyloučeno stanovami).
• Zálohy jsou určeny na budoucí výdaje, jejichž přesná výše ani termín úhrady nemusí být známy.
  Příspěvky jsou určeny na výdaje, jejichž výše a termín úhrady je znám, je nepochybný a prokazatelný.
• Přijetím zálohy vzniká závazek SVJ vůči plátci ve stejné výši (účetní pasivum).
  Přijetím příspěvku nevzniká závazek SVJ vůči plátci.
• Přijetím zálohy vzniká povinnost SVJ tyto zálohy vyúčtovat alespoň jednou ročně.
  Přijetím příspěvku nevzniká povinnost vyúčtovat nic.
• Při neuhrazení zálohy není možno vymáhat úrok z prodlení.
  Při neuhrazení příspěvku je možno vymáhat i úrok z prodlení.

Příspěvek je zcela jiná platba nežli záloha. Ví to každý, kdo si přečetl ZoVB i každý, kdo o příspěvcích a zálohách účtuje. Ale komu není rady, tomu není pomoci. Nechtěl bych mít byt v domě, kde to předseda-popleta neumí rozlišit. To tedy musí být v účetnictví nepořádek, zmatek, česky řečeno bordel!

lake