Uvádím návrh na nové znění příslušných částí vyhlášky č. 372/2001 Sb. Návrh beze zbytku řeší problematiku plýtvání teplem tím, že náklady nad +40% dává plýtvači plně k úhradě. Dále se zjednodušuje výpočet tím, že je vypuštěna nadbytečná a matematicky nesmyslná dodatečná korekci při překročení limitu -40%.

Upozorňuji, že fantazie o snížení základní složky pod 40% jsou fyzikálně naprosto neodůvodněné a znamenaly by pouze tok peněz k šetřílkům, kteří zavírají radiátory a nechají se vytápět od ostatních. Ze stejného důvodu považuji za škodlivé úvahy o tom, že výše základní složky bude ponechána na volné úvaze členů SVJ. Demokracie má své meze, a těmito mezemi jsou fyzikální principy prostupu tepla stavebními konstrukcemi.
----------------------------------------------------------

§ 1 Rozdělení nákladů na tepelnou energii

(1) Náklady na tepelnou energii v zúčtovací jednotce za zúčtovací období zahrnují:
(a) náklady na tepelnou energii na vytápění,
(b) náklady na tepelnou energii k přípravě teplé vody,
(c) náklady na tepelnou energii k jinému účelu.

(2) Náklady na tepelnou energii k jinému účelu účtuje vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť konečnému spotřebiteli, který tepelnou energii takto využívá.

(3) Za tepelnou energii k jinému účelu se považuje rovněž ta část tepelné energie na vytápění, která zvyšuje náklad na vytápění bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele nad 140% průměrných nákladů zúčtovací jednotky na vytápění.

§ 2 Rozdělení nákladů na vytápění

(1) Nejsou-li ve zúčtovací jednotce použita měřidla tepla ani indikátory, rozdělí se náklady na vytápění takto: základní složka 100%, neměřené teplo 0%, spotřební složka 0%.

(2) Jsou-li ve zúčtovací jednotce použita měřidla tepla (kalorimetry) na vstupu do bytu či nebytového prostoru, rozdělí se náklady na vytápění do dvou skupin takto: základní složka 40%, neměřené teplo 10%, spotřební složka 50%.

(3) Jsou-li ve zúčtovací jednotce použity indikátory rozdělení topných nákladů na jednotlivých regulovaných tělesech, rozdělí se náklady na vytápění do tří skupin takto: základní složka 40%, neměřené teplo 10%, spotřební složka 50%.

(a) Základní složka představuje náklady na tu část tepla, která slouží k nezbytnému vytápění všech částí budovy a je konečným spotřebitelům dodávána do bytů a nebytových prostorů také prostupem tepla přes stěny, strop a podlahu. Základní složka se rozvrhne na konečné spotřebitele podle započitatelných podlahových ploch; při vyúčtování dílčí části zúčtovacího období se celkové náklady zúčtovacího období rozdělí podle klimatické náročnosti jednotlivých měsíců.

(b) Neměřené teplo představuje náklady na tu část tepla, která je konečným spotřebitelům dodávána přes společná stoupací a ležatá potrubí rozvodu tepla procházející bytem či nebytovým prostorem, přičemž platí, že množství tohoto tepla nemohl konečný spotřebitel regulovat. Neměřená spotřební složka se rozvrhne na konečné spotřebitele podle povrchu teplosměnných ploch společných potrubí rozvodu tepla uvnitř bytu či nebytového prostoru s korekcemi zohledňujícími polohu rozvodů a průměrnou povrchovou teplotu potrubí. Při vyúčtování dílčí části zúčtovacího období se celkové náklady zúčtovacího období rozdělí podle klimatické náročnosti jednotlivých měsíců.

(c) Spotřební složka představuje náklady na tu část tepla, která je konečným spotřebitelům dodávána přes regulované teplosměnné plochy (radiátory) uvnitř bytu či nebytového prostoru, přičemž platí, že množství tohoto tepla mohl spotřebitel regulovat. Spotřební složka se na konečné spotřebitele rozvrhne podle náměrů indikátorů s korekcemi zohledňujícími výkon tělesa, tepelné ztráty místnosti a její umístění v budově; jsou-li použity kalorimetry na vstupu do bytu či nebytového prostoru, použijí se pouze korekce zohledňující tepelné ztráty bytu či nebytového prostoru. Při vyúčtování dílčí části zúčtovacího období se celkové náklady zúčtovacího období rozdělí v poměru náměrů; nejsou-li tyto údaje k dispozici, rozdělí se náklady podle klimatické náročnosti jednotlivých měsíců.

§ 3 Výpočet nákladů na vytápění

(1) Celková částka nákladů na vytápění bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele se vypočte jako součet základní složky, složky neměřené teplo a spotřební složky připadající na byt či nebytový prostor tohoto konečného spotřebitele.
(2) Jestliže takto stanovená výše nákladů bytu či nebytového prostoru překročí hodnotu 140% průměrných nákladů ve zúčtovací jednotce připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy, náklady přesahující tuto hranici se považují za náklady na tepelnou energii k jinému účelu podle § 1 odst. 1 písm. (c) a účtují se příslušnému konečnému spotřebiteli plně k úhradě.
---------------------------------------------------

lake