Častým předmětem stížností bývá postup SVJ, které při rozúčtování nákladů na vytápění sníží větračům a plýtvačům jejich náklady na 140% a zbytek rozděluje „naslepo“ mezi ostatní vlastníky jednotek. Takový nelogický postup však vyhláška nepředepisuje, ani jej nelze ze znění vyhlášky odvodit. Uvedený postup je v rozporu se zákonem.

Pokud vám také vadí, že každoročně doplácíte na nadměrné větrání v některých bytech, vytiskněte si tento příspěvek a uplatněte při vyúčtování reklamaci.

Ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb. zní:
„(2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli.^4)“.

Teplo bezdůvodně vyplýtvané na ohřev zemské atmosféry není teplem k vytápění. Proto se má podle § 3 odst. 2 vyhlášky stanovit náklad na toto teplo odděleně a účtovat jednotlivým plýtvačům.

Ustanovení § 4 odst. 4 vyhlášky zní: „Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.“.

Z uvedeného je zřejmé, že náklady nad hranici 140% v konkrétní jednotce již nejsou a nesmí být účtovány jako náklady na vytápění. Cokoliv nad 140% je teplo odebrané podle § 3 odst. 2 vyhlášky (teplo k jinému účelu). Toto rozdělení celkových nákladů na část k vytápění a na část k jinému účelu provádí SVJ povinně jako součást rozúčtování, jak plyne z § 3 odst. 2 vyhlášky. Rozúčtovatel se nemůže této své povinnosti zprostit.

Přípustný postup rozdělení nákladů stanoví vyhláška takto: „… na základě měření nebo odborného posouzení“. Vzhledem k tomu, že samotná vyhláška stanoví limit 140% průměru jako maximální a nepřekročitelný, není při použití tohoto limitu zapotřebí provádět ani měření, ani odborné posuzení.

Popsaný způsob rozúčtování je v naprostém souladu s vyhláškou. Pokud SVJ po zjištění nákladů bytu nad 140% průměru neprovede toto rozdělení nákladů a částku vymáhá „naslepo“ od ostatních konečných spotřebitelů, pak nedodržuje vyhlášku. Je to důvod k reklamaci (vyúčtování absolutně neplatné pro rozpor se zákonem).

Napsal jsem o tom také zde: http://forum.tzb-info.cz/…ny-prispevky#…

lake